Evropští zemědělci dodržují pravidla, která se nevztahují na dovozce. Na trh se tak dostávají nekvalitní potraviny
Evropská unie je jedním z největších producentů a také vývozců potravin na světě. Skrze legislativu ovlivňuje produkci potravin, která se potýkala v posledních letech s výzvami, jako jsou vysoké ceny energií nebo inflace. Zpřísňující se podmínky zajišťují spotřebitelům kvalitu potravin, pro evropské zemědělce ale mohou představovat nesplnitelná kritéria. Na brněnském výstavišti diskutovali odborníci a europoslanci s veřejností o tom, zda může Evropská unie zaručit kvalitní potraviny za rozumnou cenu.
Zemědělci se obtížněji brání škůdcům
Evropská unie stanovuje základní pravidla pro kvalitní a bezpečnou produkci potravin. Určuje například typ a množství pesticidů, které mohou zemědělci při pěstování plodin využívat. Pro pracovníky malých a středních farem ale může být podnikání za takových podmínek neudržitelné. To potvrdil v debatě brněnský zemědělec z farmy Ráječek Matěj Sklenář, podle něhož jim legislativa týkající se ochranných prostředků proti škůdcům svazuje ruce.
„Povrchně se zdá, že zemědělství i produkci potravin se v Evropské unii daří . Když se ale na evropské potravinářství podívám podrobně, vidím, že mu dochází dech. Kromě pandemie, války a inflace jej ohrožuje i čím dál přísnější regulace. Malí zemědělci s produkcí přestávají, protože nemají čím chránit rostliny, a trh se tím oligopolizuje,“ uvedl poslanec Evropského parlamentu Martin Hlaváček (ANO).
„Z hlediska spotřebitelů zní přísná regulace pesticidů přínosně, každý chce co největší kvalitu. Evropský parlament by ale měl zaujmout více realistický pohled a zaměřit se zejména na to, aby pěstované plodiny byly zdravotně nezávadné. Příliš přísnými pravidly může zemědělcům, a tím také celé unii, velmi uškodit“ dodala poslankyně Evropského parlamentu Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Češi nejsou při nakupování patrioté
Další problém, kterým podle diskutujících odborníků Evropská unie hází zemědělcům členských států klacky pod nohy, je dovoz ze třetích zemí. „Dovezené potraviny ve většině případů nesplňují evropská kritéria a není možné fyzicky vše zkontrolovat,“ nastínila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Šojdrová dodala, že nejúčinnějším řešením by bylo dovoz, pokud nesplňuje stanovené normy, zakázat.
Potraviny z dovozu jsou kvůli nedodržování norem až několikanásobně levnější. „Vedle našich českých rajčat se v obchodě prodávají dovezená například z Maroka, která jsou i o desítky korun za kilo levnější. Český spotřebitel jde bohužel hlavně po nejnižší ceně a původ, vzhled nebo chuť potraviny ho příliš nezajímá,“ upozornil Sklenář. Právě u rajčat je podle něj rozdíl velmi viditelný. Ta dovezená nemají výraznou chuť, jsou tvrdá a bez syté barvy.
Podle Večeřové chování českých zákazníků ovlivňuje nastavení společnosti i nízká edukace. „Často dochází ke srovnávání českého trhu například s rakouským. Čechům chybí patriotismus v nakupování potravin. V Rakousku i dalších zemích jsou k tomu lidé vedeni od mala ve škole, v domácnostech i prostřednictvím státu,“ doplnila Večeřová.
