Opuštěné pozemky a domy od ledna připadnou státu. Situaci komplikují zapomenuté hrobky

Nová pravidla pro nakládání s opuštěnými nemovitostmi přinesl občanský zákoník v roce 2014. Stát ale poté musel dekádu počkat, jestli se k pozemkům či stavbám nepřihlásí jejich vlastníci. Doba, kdy měli lidé tuto příležitost, ale se začátkem ledna uplyne.

Přestože nejsou v katastru nemovitostí, regule se kromě domů, mostů a pozemků týkají také hrobek. Problém řešili zejména zástupci měst a obcí v někdejších Sudetech, kde kvůli poválečnému odsunu německých obyvatel řeší osudy několika set pohřebních míst.

„Obec musí v první řadě zjistit, kdy došlo k opuštění hrobky. Při určení vlastnictví se vždy postupuje podle pravidel platných v okamžiku opuštění věci,“ vysvětluje Marek Hanák z Kanceláře veřejného ochránce práv. Předpisy se totiž od vzniku Československa několikrát změnily, a je tedy nutné každý případ posuzovat individuálně. Německé hrobky opuštěné po konci druhé světové války může vlastnit stát. Zároveň ale od října 2005 do konce roku 2013 platilo, že připadaly obci.

Užitečné a cenné

V případě pohřebišť může jít mnohdy i o architektonicky a historicky cenné stavby, které připomínají významné rodáky a osobnosti. Tvoří tak nejen část dějin, ale zároveň mají i prakticky význam.

„Hrobky může obec využít pro ukládání lidských ostatků například po sociálních pohřbech, nebo v případech, kdy si urnu nikdo nevyzvedne,“ komentuje a dodává, že je nutné, aby tedy měla vedení samosprávných území v pořádku evidenci. Logicky by podle něj také jako provozovatelé většiny veřejných pohřebišť měly mít obce o hrobky zájem.

Opuštěné hrobky by měly zdokumentovat, vyfotit, zapsat do hřbitovní knihy, a následně spolu s odborem majetku města oficiálně převzít do svého majetku. Pokud zjistí, že některé připadly státu, můžou o ně požádat prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Případné spory o nabytí vlastnictví k opuštěným nemovitostem budou řešit civilní soudy.