Archeology v Moravském krasu trápí záhadná destička. Neví, z které doby pochází

S tajemnými břidlicovými úlomky si lámou hlavu vědci na jižní Moravě. Kusy plastické rytiny objevili při archeologickém výzkumu v Moravském krasu. Semeništěm unikátních artefaktů je Kateřinská jeskyně, ve které odborníci nejdřív odkryli štípanou industrii pocházející pravděpodobně z paleolitu. O kus dál poté ležel ještě zajímavější předmět.

Výzkumníky překvapily úlomky z břidlice, na kterých se vyjímá plastická rytina postav. Kamenná destička sice ležela ve stejné vrstvě jako pravěké nástroje z doby 15 tisíc až 2,5 tisíce let před naším letopočtem, s jedinečným objevem si ale pracovníci zatím neví rady. „V sondách Ledové chodby se nacházely také další kosti pleistocenních zvířat, převážně medvědů. V Bezejmenné chodbě se našla stejně jako loni pravěká a středověká keramika,“ dodal za Správu jeskyní České republiky Petr Zajíček.

Úlomek z břidlicové rytiny. FOTO: Správa jeskyní ČR

Archeologický ráj

Odkrývání historie se v Kateřinské jeskyni odehrává už několik let. Ledová a Bezejmenná chodba, do které se archeologové pustili minulý rok, chrlí jeden unikát za druhým. „Našlo se velké množství polotovarů mincí, takzvané střížky, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě,“ uvedl mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš a dodal, že nález dokládá existenci pěnezokazecké dílny z konce 14. nebo průběhu 15. století.

Penězokazectví se ve středověku řadilo svou závažností k hrdelním zločinům. Pachatelé bývali často brutálně mučeni a poté odsouzeni k trestu smrti. Podobný nález je na Moravě pouze jeden, a to v Čertově jeskyni na Kotouči u Štramberku. Už v roce 2019 Moravský kras odkryl nejstarší pozůstatky kreseb na území Česka. Abstraktní obrazce z čar a teček neboli epigrafiku, lidé podle odborníků vytvořili před 7200 lety.