Vánoční strom už vévodí náměstí Svobody
Měří šestnáct metrů a v bílovickém polesí rostla tři desítky let. Lesníci jedli ojíněnou včera pokáceli a ještě večer ji tahač převezl na náměstí Svobody. Že to bude právě tento strom, o tom rozhodli lidé v internetovém hlasování. Jedle v něm porazila dva konkurenční smrky, ty ale dostaly podstatně méně hlasů.
Lesníci vždy vytipují tři stromy. „Vybíráme hlavně takové, které jsou blízko cesty, protože k pokácení potřebujeme jeřáb. Vánoční stromy si tipujeme už od doby, když jim je 10 až 15 let. Zároveň jim děláme místo, aby hezky a rovnoměrně rostly," uvedl vedoucí polesí Bílovice nad Svitavou Pavel Podlipný.
Tradici vánočního stromu na náměstí Svobody, pod kterým je umístěna kasička charity, založil v roce 1924 spisovatel Rudolf Těsnohlídek, aby pomohl opuštěným dětem.
Letos je tedy tomu už 90 let, co vánoční strom zdobí centrum Brna. Tradici, inspirovanou zvykem z Kodaně, v Brně prosadil spisovatel Rudolf Těsnohlídek. Stejně jako v Dánsku i u nás není strom jen symbolem Vánoc. „Pod stromem jsou pořádány sbírky pro opuštěné děti," vysvětlil Podlipný.
Těsnohlídka k založení tradice inspirovala událost z roku 1919. Tehdy si s malířem Františkem Koudelkou a Josefem Tesařem vyšli do lesa pro vánoční stromek. U Bílovic nad Svitavou našli v místech poblíž dnešní Myslivny lišky Bystroušky odložené, téměř zmrzlé batole.
Opuštěnou holčičku pojmenovali Liduška. Její matku, pětadvacetiletou služku Marii Kosourovou z Netína, později vypátrali četníci. Otcem batolete byl ruský zajatec z první světové války. Svobodná matka s dítětem nikde nemohla získat službu a bída ji nakonec dohnala k zoufalému činu. Za opuštění dítěte byla odsouzena k pěti letům těžkého žaláře.
Příběh se smutným začátkem měl dobrý konec. Holčičku adoptovala a vychovala brněnská rodina Polákových a Liduška se později provdala za středoškolského profesora do Prahy. Zemřela v roce 1997 v 78 letech.
Místo, kde ji básník Těsnohlídek s přáteli objevil, v lese dodnes připomíná skromný památník.
Událost vedla Těsnohlídka k hlubšímu zájmu o osudy opuštěných dětí a myšlence zbudovat pro ně domov. Pět let po záchraně malé Lidušky prosadil v Brně tradici vánočních stromů, pod kterými se vybírají peníze na charitu.
Potřebné finance na domov pro opuštěné děti se nakonec podařilo nashromáždit, a tak v roce 1929 přišly do vybudovaného Domova Dagmar v Žabovřeskách pod Wilsonovým lesem první děti.
Vánoční strom tradičně pochází ze Školního lesního podniku Mendelovy univerzity ve Křtinách. Stromy do Brna zdejší lesníci dodávají od roku 1924. Tuto vánoční tradici přerušila jen druhá světová válka a období komunistické totality. Charitativní poslání vánočního stromu se naplno obnovilo po roce 1989.
K slavnostnímu rozsvícení nazdobené jedle dojde na náměstí Svobody v pátek 28. listopadu, kdy zároveň budou zahájeny Vánoční trhy s adventním kulturním programem na pódiu.
Spolu s vánočním stromem postupně v ulicích a na náměstích pracovníci Technických sítí Brno instalují i slavnostní výzdobu a osvětlení. Dnes například zavěšovali světelné řetězy na průčelí Nové radnice.
Napsal: Jiří Prýgl
Foto: Jiří Prýgl
