Vědci z Brna dají turistům nové stezky. Připomenou zaniklé vesnice

Na pouť po ztracených domovech se v Březové nad Svitavou a u Velkých Losin vydají zájemci o historii. Naučné stezky pro návštěvníky připravili výzkumníci z Brna, aby připomněli osídlení, jež se z lokalit vypařila v druhé polovině minulého století. Výletníky s dějinami seznámí informační panely a mobilní aplikace, která stavby ukáže na jejich původních místech.

„Drtivá většina budov byla zdemolována a území má nyní jinou než sídelní funkci. Vyloučili jsme samoty a zaměřovali jsme se na místa s původně alespoň třemi domy,“ přiblížila Hana Vavrouchová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU. Na většině takových území je nyní pouze les, tráva nebo orná půda. Někdy také lokality slouží jako vojenský újezd či ochranné pásmo.

Život byl obtížný

Obydlení vesnic na Moravě i ve Slezsku se ztrácela ke konci padesátých let, někdy i později. Stavby se nacházely ve vyšších polohách, s drsnějším klimatem a s tím spojenou málo úrodnou půdou. Život pro tamní obyvatele byl tedy velmi náročný. „Vedle odchodu lidí a následného nedosídlení byl další příčinou konec budování infrastruktury. Na Dukovansku vznikla jaderná elektrárna, stavěly se také poměrně četné vodní nádrže. Na vině byla i těžba, ačkoliv po druhé světové válce už jen sporadicky,“ popsala.

Nejčastěji mizela obydlí na periferiích okresu Šumperk, Jeseník a Bruntál, kde se nachází asi šedesát takových míst. „Téměř výhradní příčinou vymizení zde bylo vysídlení původního německého obyvatelstva, případně zánik v souvislosti s výstavbou vodní nádrže na Bruntálsku,“ doplnila. Více než dvacet sídel z povrchu zmizelo se zřízením vojenského výcvikového prostoru Libavá, odkud ale už předtím odešlo původní německé obyvatelstvo. Některé z obcí v současnosti ožívají zásluhou dobrovolníků.

Pomáhali pamětníci

S projektem odborníkům pomáhali také pamětníci, kterých ale v současnosti žije už jen velmi málo. Vědci vypátrali například tři rodáky z Jesenicka a Šumperska, kteří dnes bydlí v Německu. Z bývalých vesnic na Dukovansku či z bývalého Muzlova je pamětníků víc, protože zanikaly později. 

Většina z minulých obyvatel vnímá odchod ze svých domovů jako velkou ztrátu i po letech. Zmiňují, že si ze své domoviny vzali něco s sebou, například kámen, hlínu nebo štěp stromu. „Němci se postupně smířili, většinou o tom se svými dětmi moc nemluvili, ale jakmile měli možnost přijet se podívat, okamžitě dorazili. Většinou byli zklamaní zásadní změnou charakteru území. Mluvili také často o tom, že před odsunem zakopali v okolí vesnice důležité věci pro případ, že by se vrátili, třeba nádobí nebo šicí stroj,“ doplnila.

Letní start

Na stezku Prameny u Žárové neboli Štolnava u Velkých Losin se první nadšenci vydají už v červenci. Pomocí aplikace v telefonu si zobrazí stavby přímo na jejich původních místech i s audiozáznamem ze vzpomínaní rodáků. V Muzlově, jenž je nyní součástí Březové nad Svitavou, se historická atrakce otevře v srpnu.

Zmapovaná místa jsou popsána v interaktivní mapě zanikla-sidla.cz, kde je možné dohledat informace o počtu obyvatel, dějinách nebo důvodech zániku obcí. K některým vesnicím jsou podrobnější informace na stránce Moderní kronika obce, kam lidé můžou vkládat fotky, texty, videa nebo audiozáznam, a tvořit tak sami paměť místa. Do pětiletého projektu, při kterém se podařilo zmapovat více než sto sídel, se zapojili i historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatici z Masarykovy univerzity,