Strháváním ukrajinské vlajky posluhují aktivisté v Brně Putinovi, štve moravské hnutí

Vlnu pozornosti přitahuje v posledních týdnech jezdecká socha panovníka z rodu Lucemburků. Části veřejnosti vadí, že obrannou zbraň římského krále zdobí žluto-modrá barva na podporu Ukrajiny, kterou vojensky napadlo Rusko. Prozatímní vrchol sporů nastal v neděli, kdy skupinka lidí strhla prapor ze štítu a nahradila ho moravskou orlicí, symbolem Moravy. 

Brno není v Čechách

Snaha aktivistů se ale vůbec nesetkala s pochopením u samotného Moravského zemského hnutí, jež se dlouhodobě zasazuje o vyšší samosprávnost Moravy. Zástupcům hnutí v čele s jejich předsedou Ondřejem Hýskem vadí, že demonstranti svým jednání ve skutečnosti poškozují zájmy historického celku. Naráží zejména na výroky protestujících, kteří při strhávání státního symbolu východoevropské země vykřikovali hesla „Čechy Čechům“ nebo „Tohle je naše země“.

„Je směšné, že považují Jošta za Čecha a myslí si, že je Brno v Čechách. Dělají tak Moravě i našim snahám o restituci zemského zřízení medvědí službu. Zasazujeme se o trvalé umístění moravské orlice na soše symbolizující markraběte Jošta, vítáme však, že v době války takto symbolicky Brno podporuje trpící Ukrajinu. Takové jednání jen nahrává Putinovi a jeho propagandě,“ popsal Drbně Hýsek. 

Podle Hýska si lze jen těžko představit, že by se podobná situace stala jinde v Evropě. Pomáhá si přitom historickou paralelou z roku 1968, kdy do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy. „Představte, že by v té době třeba Skotové vyvěsili na podporu země československou vlajku a nějaké místní nacionalistické hnutí by ji strhlo a vykřikovalo, že Skotsko patří Anglii,“ sdělil Hýsek. 

Ústupek „nešťastným“ lidem

Pochopení nenachází demonstranti ani u představitelů brněnské radnice. Radní Brna Marek Fišer (Piráti), do jehož gesce spadá oblast kultury, stejně jako autor uměleckého díla Jaroslav Róna vyjádřil znovu souhlas s vyvěšením ukrajinské vlajky. Postup demonstrujících nechápe. 

„Jsou to nešťastní lidé, kterých mi je líto. Myslím si, že devadesát procent veřejnosti situaci chápe. Je potřeba podporovat Ukrajinu hmatatelně i symbolicky. Už jen kvůli naším závazkům ke Lvovu a Charkovu, což jsou partnerská města Brna,“ uvedl radní.

Šéf brněnské kultury zároveň dodává, že situaci město pozorně sleduje. Zatím neví, zda na sochu panovníka magistrát znovu ukrajinský prapor vrátí. „Předpokládám, že zatím nebudeme na Jošta vyvěšovat ukrajinskou ani žádnou jinou vlajku do doby, než se situace uklidní,“ sdělil Fišer. 

Máme podporu veřejnosti

Demonstranti si i přes kritiku za svými kroky stojí. Argumentují například tím, že cítí ve veřejném prostoru značnou podporu. „V současné chvíli je Jošt opět náš. Ukrajinská vlajka podle našeho názoru nepatří na sochu. Brno je součástí České republiky, čemuž mají odpovídat i státní symboly,“ popsal redakci jeden z iniciátorů akce.

Naopak přímé podpory ze strany politických stran se odpůrci nedočkali. Otevřeně neskrývá sympatie jen například nacionalistické hnutí Slušní lidé, které při letošních komunálních volbách kandiduje ve spojení s komunisty, zemanovci a nezávislými kandidáty pro město.