Deset let bez Václava Havla. Brno si připomíná prezidentův odkaz
Před deseti lety zemřel první český prezident Václav Havel. Odkaz dramatika a vůdčí tváře politického přerodu roku 1989 nese v Brně plátno s Havlovou fotografií i speciální výstava. Osobnost výrazné politické figury připomene debata s lidmi, kteří byli prezidentovi blízcí.
První představitel samostatné České republiky sice zemřel již před deseti lety, politický i umělecký odkaz známého esejisty a mluvčího Charty 77 však společností rezonuje dodnes. Václav Havel, který se stal hlavní tváří boje za svobodu a demokracii, zemřel ve věku pětasedmdesáti let v neděli 18. prosince 2011 po dlouhotrvajících zdravotních komplikacích.
V Brně připomíná osobnost prvního českého prezidenta velká fotografie, jež od začátku týdne visí na budově Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Fotka od Romana France, která zachycuje Havla na sklonku života, bude úřad zdobit až do začátku příštího roku.
Vzpomínkovou akci Havel žije připomínající zesnulého politika představí v Brně Centrum experimentálního divadla a Divadlo Husa na provázku. Program zahrnuje projekci unikátních záznamů Václava Havla pořízených Pamětí národa, výstavu fotografií i setkání s lidmi, kteří Havla dobře znali. Na debatu do sklepní scény Centra experimentálního divadla dorazí dnes večer bývalá mluvčí Charty 77 Anna Šabatová, politik a novinář Martin Bútora, dramaturg Petr Oslzlý a a polský překladatel a publicista Andrzej Jagodzinski. V rámci vzpomínkové akce je k dispozici také pietní místo, ke kterému lidé symbolicky přinášejí svíčky i květiny.
Velká fotografie Václava Havla v Brně.
„Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.“
Havlova kariéra započala v pražském Divadle Na Zábradlí, kde se z autorova pera přenesly na jeviště dnes již legendární hry českého absurdního dramatu. Politické názory a touha po demokratických reformách, které spisovatel a dramatik veřejně prosazoval v období pražského jara, ale postupně vedly k zákazu publikace jeho děl.
V roli prezidenta navštívil Václav Havel Brno poprvé roku 1990, s moravskou metropolí jej ale pojil dědeček Hugo Vavrečka, který v Brně působil jako redaktor Lidových novin. Právě se založením samizdatových Lidových novin později pomáhal sám Václav Havel, jenž se jako disident zapojoval do kritiky a obcházení praktik komunistického režimu.
Za své aktivity a boj za politické vězně si nakonec Havel, který byl vyučeným chemickým laborantem, vysloužil pobyt ve vězení. „Václava Havla jsem si vždy vážil pro jeho statečnost a celoživotní zápas za svobodu a demokracii. Dokázal se postavit totalitnímu režimu, byl obhájcem lidských práv a důstojnosti člověka, má obrovskou zásluhu na tom, že přes 30 let žijeme ve svobodné, demokratické a prosperující zemi,“ uvedl k dnešnímu výročí nový předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Do učebnic se Havel propsal především jako jeden z nejvýznamnějších představitelů Občanského fóra, který krátce po Sametové revoluci roku 1989 promluvil k zaplněnému Václavskému náměstí v Praze a svými aktivitami napomohl oslabení komunistického režimu. Z role disidenta se dostal do prezidentské funkce a na Pražském hradě strávil třináct let.
