Ústavní soud smetl ze stolu stížnosti agresorů, kteří brutálně napadli Vietnamce Milana
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti Marka Vejpustka a Patrika Ihma, kteří se v Brně podíleli na brutálním napadení a oloupení vietnamského známého. Odpykají si trest 18 a 11 let ve vězení. ÚS rozhodoval bez veřejného jednání, obě usnesení zpřístupnil ve své databázi. Pachatelé nechali těžce zraněného mladíka ležet opuštěného v lese. Přežil jen díky mobilní aplikaci a pomoci, kterou mu zavolali kamarádi, avšak ochrnul.
Krajský soud v Brně i Vrchní soud v Olomouci náležitě vysvětlily, proč dospěly k závěru o vině, uvedli ústavní soudci k Vejpustkově stížnosti. „Důkazy řádně provedly a hodnotily je ve svém souhrnu,“ stojí v usnesení.
Justice v kauze potrestala čtyři mladíky, kromě Vejpustka a Ihma ještě Vojtěcha Hlavačku, který hlídal a zahlazoval stopy, a Duc Anh Trana, jenž dělal řidiče. Hlavačka si má odpykat sedm let. Duc Anh Tran si vyslechl devítiletý trest. Také on podal ústavní stížnost, soud o ní však zatím nerozhodnul.
Napadení se odehrálo v únoru 2019, podle verdiktu si muži ve věku 19 až 24 let čin dopředu naplánovali, rozdělili si role a vytipovali místo. Obětí byl mladý Vietnamec, kterému se přezdívalo Milan. Mladíci ho podle obžaloby vylákali z domu v Žabovřeskách pod záminkou obchodu s tabákem do vodních dýmek. Surově jej napadli baseballovou pálkou, útočili i na hlavu. Poté ho naložili do auta a odvezli do lesa u Bílovic nad Svitavou. Tam jej opět napadli, zdrogovali a nakonec ponechali osudu a odjeli i se 140 tisíci korunami.
Mladík přežil díky poloze sdílené přes mobilní aplikaci, s jejíž pomocí ho našli kamarádi a přivolali pomoc. Lékař jej resuscitoval. Muž utrpěl těžká zranění včetně tříštivých zlomenin a otoku mozku. Zůstal ochrnutý na vozíku.
Dříve netrestaní mladíci se k činu doznali. Navzájem na sebe svalovali hlavní díl viny. Podle obhajoby neměli v úmyslu známého usmrtit, ani nebyli srozuměni s tím, že by mohl na místě zemřít.
Ihm ve stížnosti poukazoval na to, že se po několika hodinách vydal zuboženému mladíkovi na pomoc. Na jeho vině to však podle ústavních soudců nic nemění. „Stěžovatel musel být minimálně srozuměn s tím, že jeho pomoc poškozenému nemusí být včasná, tedy že poškozený může s několikahodinovým odstupem od vlastního útoku zemřít,“ stojí v usnesení.
