Brněnští archeologové odkryli na Cejlu pozůstatky slovanského osídlení

Počátky slovanského osídlení na Brněnsku sahají až do šestého století a potvrzují je nálezy v brněnských Pisárkách, Medlánkách, Dornychu i Bohunicích. Objev brněnských archeologů ukázal, že slovanská osada zasahovala také do prostor mezi ulicemi Cejl a Bratislavská. Území ohraničené toky Ponávky a Svitavy bylo podle odborníků příhodné jak pro pravěké a raně středověké osídlení, tak i pro pozdější založení předměstské vsi Cejl. 

Výzkum probíhal v několika na sebe navazujících etapách a souvisel s výstavbou objektu Pekárenský dvůr developerské společnosti Domoplan. V prostoru staveniště se podařilo odkrýt předměty z různých historických období, které dokázaly, že plocha byla osídlena od neolitu až po moderní dobu.

Keramický zlomek z doby bronzové.

Nejstarší kultury z období pravěku připomínají v Zábrdovicích nalezené nádoby, kostěná šídla a pece s jámami. Další zahloubené objekty v severní části parcely patřily sídlišti s moravskou malovanou keramikou. V nich byly nalezeny keramické nádoby s unikátní výzdobou. „Z období eneolitu patřící kultuře zvoncových pohárů pak pochází unikátní nátepní destička, která původně patřila kočovníkům z Pyrenejského poloostrova a sloužila jako ochrana před tětivou při střelbě z luku,“ popsal archeolog Michal Bučo z Archaia Brno.

Z období mladší doby bronzové pochází objev asi dvaceti metrů dlouhého příkopu, studny a pozůstatků opláštění pece. Jedním z největších překvapení bylo ale odhalení objektu s malým ohništěm a kolovými jamkami. „Pozůstatky polozemnice obsahovaly zlomky hrncovité nádoby s vlnicovitou výzdobou, která typologicky a dekorativně odpovídá starohradištní keramice. Dochované rozměry objektu nepřesahují 2,5 metru, proto se domníváme, že se v ní nebydlelo, ale měla čistě technický význam,“ řekl Bučo k objevům, jejichž přesné stáří se bude zjišťovat dalšími, podrobnějšími výzkumy.

Kachle s motive orla.