Vědci z Brna: Kůrovcová kalamita proměnila české lesy
Příznivější počasí v posledních letech nahrává lesníkům, kteří se snaží o obnovu lesů. Počet případu kůrovce, což způsobilo' před dvěma lety pravidelně způsobovalo kalamitu, se letos snížil o polovinu. Odborníci se teď snaží lesům pomoci těžbou poškozených stromů ale také sázením nových.
Současné počasí českým lesům svědčí, díky čemu se lépe zotavují. Pomáhá zejména více dešťů a nižší teploty, díky čemuž se v posledních dvou letech podařilo škodlivého brouka, známého jako kůrovce, z lesů vyhnat. Ze čtyř generací se letos v českých lesích vylíhly jenom dvě. Kalamitu přemnožení kůrovce z posledních několika roků si však stromy budou pamatovat ještě dlouho. Brněnští oborníci tvrdí, že pro kvalitu lesů ale i bezpečnost lidí, je teď důležitá zejména těžba poznamenaných stromků a také výsadba nových. V uplynulém roce se jim podařilo vysadit až 350 tisíc sazenic.
Těžba pro bezpečí lidí a kvalitu lesů
Navzdory tomu, že doménou působení kůrovce jsou jehličnany, listnaté stromy v posledních letech trpěly také. Zotavovat po značném poškození se budou potřebovat zejména dospělé dřeviny. Poškozené pak lesníci budou z lesa vyvážet. „Poznamenány suchem jsou také listnáče, které je třeba odtěžit i kvůli bezpečnosti návštěvníků lesů. Postupně však již najíždíme do klasických především výchovných, těžeb, které jsme kvůli kůrovci museli odsunout, ale pro budoucí stabilitu i kvalitu lesa je jejich provedení nyní rozhodující," uvedl Lumír Dobrovolný vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky Školního lesního podniku (ŠLP) Masarykův les Křtiny, který spadá pod brněnskou Mendelovu univerzitu.
Les roste i sto let
Kalamita kůrovců si vyžádala oběti, které se teď lesníci snaží napravit. Během jara se jim povedlo vysadit celkem 350 tisíc sazenic. „Les však roste třeba stovku let a byli bychom špatní hospodáři, kdybychom se teď chlácholili, že je vše v normálu. Aktivně reagujeme na klimatické modely a vědecké studie, ukazující na bohužel nepříznivý vývoj v budoucnu. V rámci naší provozní koncepce, zaměřené na pěstování druhově i věkově pestrých lesů, provádíme hospodářská opatření adaptující lesy na očekávané klimatické výkyvy," řekl Dobrovolný.
Malý brouk živící se kůrou zejména smrků svým apetitem přispěl ke změně prakticky v celém českém lesnictví. Tradiční smrkové kultury, jež byly napadené nejvíc, nahradí stromy v takřka rodinném uspořádání. V lesích tak v budoucnu budou lidé moci spatřit stromy ve všech věkových fázích, od nejmladších až po ty nejstarší. „V minulém roce byla unikátně silná semenná úroda dubu zimního, čehož chceme v obnově lesů přirozeným zmlazením náležitě využít. Chystáme se také na podzimní zalesnění a pokračovat tak v zakládání pestrých lesů," dodal Dobrovolný.
