Záchytná stanice v Brně měla loni kvůli covidu pokles záchytů o pětinu
Protialkoholní záchytné stanici v Brně klesl loni vlivem omezeného provozu kvůli pandemii koronaviru počet záchytů téměř o pětinu na 2362 lidí. ČTK to řekl Jiří Pokora, přednosta primariátu pro léčení návykových nemocí Psychiatrické nemocnice v Brně, pod kterou záchytná stanice spadá. Podle něj nebyl na stanici žádný nezletilý, přes 200 bylo cizinců. Zaměstnanci museli řešit pět nežádoucích událostí jako škodu na majetku nebo napadení personálu.
V Brně loni bylo na záchytné stanici, která má 13 lůžek, 1882 mužů a 480 žen. „V celkovém počtu zachycených došlo ve srovnání s rokem 2019 k poklesu o 519 lidí," uvedl Pokora. Některý den se podle něj přijmou dva nebo tři lidé, jindy například osm.
„Počty pochopitelně kolísají. Jindy se záchyty nakumulují tak, že to překročí lůžkovou kapacitu. V takových případech pochopitelně nemůžeme přespočetného zachyceného přijmout. K situaci dochází ale zcela výjimečně a mimořádně, nanejvýš několikrát do roka,“ řekl Pokora. O rozšíření kapacity se proto neuvažuje. Pokora to označil i za náročné z hlediska stavebního, technického a personálního, nehledě na vysoké finanční náklady.
Z 204 loni zajištěných cizinců bylo 72 z Ukrajiny, tři ze Slovenska, 27 z Polska, 13 z Rumunska a 12 z Bulharska. Podle okresu trvalého bydliště bylo nejvíce zachycených z Brna, poté z okresů Brno-venkov, Blansko a Vyškov.
Zdravotní stav zachycených se podle Pokory rok od roku rapidně zhoršuje. "V mnoha případech vyžaduje neodkladný transfer na příslušné somatické oddělení spádové nemocnice a nezřídka i život zachraňující výkony včetně kardiopulmonální resuscitace," upozornil Pokora.
Problémy podle něj přináší i povinnost přijímat lidi intoxikované nealkoholovými návykovými látkami. „Otázky, kdy intoxikovaná osoba ještě patří na záchytnou stanici a kdy je indikováno její přijetí na uzavřené oddělení psychiatrické nemocnice pro toxickou psychózu, bohužel nelze řešit obecně platným doporučením nebo nařízením. Je to otázka odborné erudice a praxe lékaře,“ řekl Pokora. Dodal, že nejzazší limit pro délku pobytu na záchytné stanici je 24 hodin.
V pěti případech musel personál řešit nežádoucí události, ve třech napadení zaměstnanců a ve dvou škodu na majetku. „V uplynulém roce naštěstí nedošlo k žádnému úmrtí,“ uvedl Pokora.
Záchytná stanice v Brně funguje od roku 1974, podle Pokory tam pracuje celkem deset sester a ošetřovatelů. Před 70 lety zahájila činnost první záchytná stanice v Československu i na světě v nemocnici v Praze u Apolináře.
