Míra nezaměstnanosti během druhého čtvrtletí se zvedla o půl procenta

Nejhůře zasaženým krajem byl Karlovarský (4,5 %), dále pak Moravskoslezský (3,9 %) a Ústecký (3,6 %). Nejméně lidí bez práce bylo ve Středočeském kraji, kde míra nezaměstnanosti činila 1,4 %. Data jsou očištěna od sezónních vlivů.

Jiná metodika, jiná čísla

Údaje o nezaměstnanosti a zaměstnanosti, které po čtvrtletích zveřejňuje ČSÚ, počítají statistici podle metodiky Mezinárodní organizace práce. Odlišnou metodiku používá Úřad práce České republiky, který oznamuje údaje ke konci měsíce. Podle jeho dat míra nezaměstnanosti je mnohem větší. V dubnu činila 3,4 %, v květnu 3,6 % a v červnu se zvýšila na 3,7 %.

Trh práce mimo jiné ovlivňují i sezónní práce. „Přestože do evidence uchazečů o zaměstnání přichází v současné době více lidí než před pandemií COVID-19, s rozjezdem sezónních prací řada nezaměstnaných naopak nastupuje do zaměstnání,“ okomentoval ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.

Podle Karmazína bude míra nezaměstnanosti nadále pozvolně stoupat. „A to až do letošního podzimu, kdy očekáváme razantnější zvýšení registrované nezaměstnanosti,“ dodal.

Krátkodobá krize

ČSÚ zavedl od 1. dubna mimořádné zjišťování dopadů stávající krize na trh práce v rámci Výběrového šetření pracovních sil. Negativní dopady opatření proti pandemii COVID-19 pocítilo ve 2. čtvrtletí 43 % zaměstnanců a krize se dotkla i 60 % samostatně výdělečně činných.

Velká většina postižených označovala dopady za dočasné. „Mezi pracovníky převažuje pohled, že krize nemusí mít dlouhé trvání. Jen 18 % zaměstnanců a 28 % postižených podnikatelů soudilo, že dopady nelze překonat s pomocí nějakého podpůrného opatření či vládního programu,“ sdělila vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ Marta Petráňová.