Brněnská firma vyvinula test, který rozezná koronavirus a chřipku. Stát ho už na jaře odmítl, začal si vyvíjet svůj
Brněnská biotechnologická firma GeneProof již od května dodává do laboratoří celého světa PCR testy, které dokážou zároveň diagnostikovat pět druhů virů včetně těch, které způsobují chřipku a covid-19. Stát je nechtěl. A podle ředitele Radka Horvátha firma začíná narážet na nečekanou konkurenci. Jsou to někteří čeští vědci, kteří společně s nově založenými firmami za státní peníze vyvíjejí stejné řešení a chystají se je umístit na trh, jak avizoval v pondělí na tiskové konferenci rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Firma sice dodává svoje testy řadě laboratoří v Česku, stát prostřednictvím ministerstva zdravotnictví o ně ale zájem neprojevil. A nyní se chystá, že bude využívat testy vyvíjené vědci z Univerzity Karlovy ve spolupráci s dvěma dalšími firmami. Mají být k dispozici v září. Důležité budou hlavně na podzim a v zimě, kdy dojde v Česku k souběhu obou onemocnění.
Rektor Zima k tématu uvedll, že na trhu dosud nejsou testy, které by zároveň zjišťovaly chřipku a covid-19. Řešení, se kterým má univerzita přijít, obsahuje podle něj i kontrolní mechanismy zvyšující spolehlivost výsledků a jsou odlišné od komerčních řešení. Je prý také zaměřeno na problémy při transportu vzorku a jeho zpracování.
Za naše peníze stát vyvíjí, co už je vyvinuté
Test na chřipku vyvinuli v brněnské firmě již minulý rok a test na covid-19, který je možné použít společně s diagnostikou chřipky z jednoho vzorku, v dubnu. „Test na covid-19 jsme státu v dubnu nabízeli. Ministerstvo si vyžádalo podrobné informace, v dobré víře jsme vše poskytli včetně popisu našeho nového a unikátního automatu na diagnostiku. Chtěli jsme jako česká firma Česku pomoct. Rezervovali jsme si výrobní kapacity a omezili vývoz do zahraničí. Několik týdnů se nic nedělo a když jsme se zeptali, dozvěděli jsme se, že komise, která nabídky posuzovala, byla zrušena. A pak jsme se dozvěděli, že vědci vyvíjejí test sami," řekl Horváth, který se virologii věnuje 20 let. Za státní peníze a řešení, které už firma vyvinula. „Ale nemáme ho jen my, ale třeba i Korejci. Nechápu, proč někdo za naše daně vyvíjí něco, co už je vyvinuté," poznamenal Horváth.
Věda nebo byznys?
Poté se firma soustředila především na export, její výrobky putují do 50 zemí světa. „Jsme velmi hrdí, že jako česká firma máme úspěch i na českém trhu, kde si zákazníků velmi vážíme. Nejsme ale na něm existenčně závislí, svět je velký. Chtěli jsme jen pomoct. O naše produkty je v laboratořích zájem, protože poskytujeme i veškerý servis. Ale konkurovat vědcům, kteří posuzovali naši nabídku a teď dělají byznys a rozhodují o tom, jak je potřeba testovat a mají na to státní peníze, těm se konkuruje velmi špatně. A vlastně se nám konkurovat ani nechce. Musím to často vysvětlovat našim zaměstnancům, kteří se na jaře těšili, jak Česku pomohou," řekl Horváth.
Podle něj je případ i důvodem váhání nad důvěrou některým vědcům. „Jaké jsou jejich pohnutky, když říkají, že je potřeba více testovat? Je to vědecký názor, nebo jejich byznys? To stejné může být s výrobou roušek. A přitom se všichni v posledním půlroce upnuli k názorům vědců. Než si s nimi zbytečně konkurovat v objevování objeveného, raději bychom přivítali spolupráci na opravdu inovativních projektech, jako je například rychlá detekce patogenů s využitím biosensorů, která by dostala diagnostiku ze specializovaných laboratoří přímo k nakaženému pacientovi," řekl Horváth.
