Těžaři ohrožují chráněné jestřáby lesní, holoseč vyhání dravce z hnízd
Holosečná těžba lesa ohrožuje jestřáby lesní, kteří ve stromech hnízdí. Právě na to upozorňuje studie vědců z Mendelovy univerzity z chřibských lesů. Během dlouhých 18 let odborníci sledovali, jak hnízdící páry jestřábů nesou okolní těžbu v lese. Kromě samotného hluku chráněným ptákům vadí i narušené klimatické podmínky. Jejich mláďata jsou navíc více viditelná pro jiné predátory.
„Tradiční holosečné hospodaření ovlivňuje hnízdění jestřába lesního pravděpodobně výrazněji než obnovní management založený na menších nepravidelně rozmístěných holosečných prvcích nebo management využívající clonných sečí,“ vysvětluje Petr Čermák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Holoseče by mohly nahradit clonné seče, ty narozdíl od holosečného způsobu nekácí stromy plošně, ale těží pouze část stromů napříč plochou. Díky tomu poté stromky rostou pod ochranou vzrostlých stromů a pro dravce se podmínky příliš nezmění.
Vědci chřibská hnízda sledují už 18 let
Od roku 2000 až do roku 2018 sledovali vědci hned sedm hnízdících okrsků jestřábů, které se nachází v Chřibech. Lokality k jedinečnému výzkumu vybrali náhodně podle nalezených a obsazovaných hnízd. Ty vědci objevovali především na okraji Chřibů. Podle výzkumu se jestřábům nejvíce líbí na nejvyšších modřínech. Tam také nejčastěji našli hnízda i se snůškou.
Při těžbě lesa dravci opouštějí hnízda
Kvůli těžbě pak jestřábí páry svá hnízda opouštěly. Dravci se ztratili ze tří lokalit ze sedmi, ve dvou případech dokonce hnízda opustili dvakrát. Pokud totiž těžba lesa probíhá blíž než 80 metrů od hnízdění, rozhodne o negativním osudu dravčích potomků. V případě, kdy je vykácena větší plocha lesa a mýtiny na sebe navazují, ohrožuje jestříbí rodinky i ze 120 metrů. Dochází totiž nejen k mikroklimatickým změnám, ale hnízda pak přestávají být krytá. Mláďata jsou pak ohrožena jinými predátory.
„Možností, jak zabránit negativním dopadům těžby na hnízdění jestřábů, je vytvoření ochranného pásma kolem hnízda, kde by byla těžba odložena či vůbec nerealizována. Na základě naší případové studie lze předpokládat, že v podmínkách Chřibů by mohlo stačit ochranné pásmo o velikosti tří hektarů, tedy asi 100 metrů kolem hnízda,“ uvádí Martin Tomešek, druhý z autorů studie.
Rozhoduje hustota i stáří porostu, ale také načasování těžby
O hnízdění jestřábů rozhoduje také stáří lesa a podíl vykáceného území. Ptákům se totiž více líbí ve starším porostu. Významnou roli hraje i to, kdy se těžaři do kácení lesa pustí. Pokud zrovna probíhá doba hnízdění, nevypadá to pro budoucí generaci jestřábů dobře.
Jestřáb lesní je stejně jako ostatní dravci teritoriálním druhem. I přesto, že je schopný se nastěhovat do příměstských lesů nebo parků, pokud najde vhodné místo ke hnízdění a dostatek potravy, nejčastěji se pohybuje v hustších a odlehlejších lesích. Vzhledem ke způsobu života je pro jeho přítomnost důležitá druhová skladba a struktura lesního porostu, který by měl být vysoký, starší a s dostatkem podrostu, což nabízí pro tohoto dravce ideální lovecké podmínky.
