Polní cesty zadrží vodu, v Podyjí by jich mohlo vzniknout i 30

„Kolem cesty vznikají travnaté meze, může se tam vysadit alej. Na cestě se často usídlují různí živočichové, třeba samotářské včely, brouci, útočiště tam nacházejí denní motýli. A to jen na tom úzkém proužku přírodního prvku uprostřed polních lánů, které jsou pro život víceméně sterilní," uvedl Stejskal.

Každý takový prvek v krajině podle něj také na sebe může vázat vodu a udržet ji v krajině. A pokud je těchto prvků v krajině dostatek, byť malých, může to mít podle něj velký vliv na celek, včetně vodního režimu.

Stejskal uvedl, že správa národního parku se o zakládání polních cest snaží dlouhodobě, ale v realitě se podaří prosadit jen málokterá. Záměry naráží především na majetkové poměry. V plánu jich jsou asi tři desítky. „Je tu velký kontrast mezi národním parkem, kde je území přírodně bohaté, a ochranným pásmem, kdy v některých katastrech ani není poznat rozdíl mezi ním a krajinou, která není chráněna nijak. Přitom ochranné pásmo by mělo být ukázkou, jak zemědělství může fungovat v souladu s přírodou," uvedl Stejskal.

Zatím poslední taková cesta vznikla letos na jaře v polní krajině v blízkosti Konic. Měří zhruba 800 metrů a umožňuje procházku lidem z nedalekého okolí. Zároveň se napojuje na další cesty do Nového Šaldorfa.

„Po několika letech příprav a jednání s místními zemědělci se v letošním roce konečně podařilo záměr prosadit. Agrodružstvu Nový Šaldorf patří velký dík za vstřícnost i jednoduchou úpravu cesty při jejím zřízení. Cesta by ale nevznikla, kdyby se správě parku nepodařilo vykoupit vhodné pozemky v polních lánech do státního vlastnictví," doplnil Stejskal.

Národní park Podyjí je s rozlohou 63 kilometrů čtverečních nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný na Moravě. Vznikl v roce 1991. Spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky.