Oslavy brněnského listopadu jsou pro všechny generace, říká primátorka Vaňková
U příležitosti 30 let od Sametové revoluce a k uctění státního svátku se v neděly sešly na náměstí Svobody tisíce Brňanů. Listopadové dění z roku 1989 připomínají v Brně i výstavy, nesčetná řada besed a přednášek nebo filmových projekcí. Vyvrcholení oslav však moravskou metropoli ještě čeká. Ve středu 20. listopadu se Brňané opět chytnou za ruce a vytvoří lidský řetěz. Při té příležitosti jsme vyzpovídali primátorku města Markétu Vaňkovou, jak hodnotí dosavadní oslavy významného výročí naší historie.
V listopadu 1989 vám bylo, paní primátorko, 12 let. Jak na listopad 89 vzpomínáte? Účastnila jste se s rodiči nějakých akcí v centru Brna? Probírali jste důvod a význam tehdejších událostí doma? Jak se podle Vás změnily podmínky pro život pro Vaši generaci v porovnáním s Vašimi rodiči a naopak s Vašimi dětmi?
O tom, co se děje, jsme samozřejmě doma mluvili, ale jak jste správně spočítal, byla jsem dítě… Když jsem pak začala studovat na střední a vysoké škole, vycestovat kamkoliv za hranice bez jakýchkoliv problémů jsem brala jako úžasnou šanci.
Sama jsem strávila nějakou dobu v Austrálii a nejen kvůli angličtině to bylo velmi důležité období v mém životě. Navštívit takřka kterékoliv místo na zeměkouli moji synové však už budou považovat ani ne za příležitost, ale za samozřejmost a asi by se dost divili, kdyby někdo rozhodoval za ně, zda mají právo vůbec vyjet za hranice.
Svět se změnil a mění. Jsem ráda, že se mně i mým blízkým poštěstilo žít v době, která se samozřejmě potýká se spoustu problémů, a ne malých, ale je svobodná.
Znamenala pro Vás následující léta výraznou změnu oproti roku 1989?
Dospívala jsem a myslím, že postupný přechod k normálně fungující společnosti jsem vnímala zpočátku spíš okrajově. Díky svým rodičům jsem se zajímala o právo, což mne nasměrovalo ke studiu na právnické fakultě. Dalším logickým krokem byl zájem o společenské dění, který přestal být něčím opovrženíhodným.
Svoji studentskou práci jsem psala o obecní samosprávě, diplomku na téma územní samospráva. Začala jsem se víc a víc soustředit na to, jak se věci veřejné řídí na komunální úrovni. To vše mě spolu s přesvědčením liberálního konzervativce přivedlo před sedmnácti lety do ODS. To je výrazná změna oproti roku 1989, ne?
Brno si připravilo celou řadu oslav, akcí, happeningů. Jak se v tomto angažuje město?
Rozhodli jsme se jít především cestou finanční a propagační pomoci aktivitám studentů, neziskových organizací a dalších organizátorů. Domníváme se, že toto je lepší cesta než investice desítek milionů korun do jediné monstrózní akce, jejíž dopad rychle vyprchá. S připomínkou třicátého výročí jsme začali už v polovině října projektem Totalita na náměstí Svobody.
Protože 17. listopad je sice dnem významným pro celou zemi, ale v Brně se historie začala měnit až o tři dny později, kdy byla první demonstrace, oslavy vyvrcholí ve středu 20. listopadu.
Program pro všechny generace
Jak hodnotíte úsilí těchto spolků a organizací, které se rozhodly spojit síly a tvořit oslavy 17. listopadu společně?
Poslední týdny potvrzují, že naše rozhodnutí „přenechat“ organizaci a náplň oslav na menších subjektech, byl výborný nápad. Škála nabídky programů, akcí, výstav, happeningů či různých setkání je nesmírně široká i velmi nápaditá. Podle mne si v ní to svoje mohou najít všechny generace.
Ti, kteří si chtějí oživit vzpomínky, i ti, kteří se chtějí dozvědět, jak to vlastně bylo a jaká byla doba, kterou nezažili. Ideální podle mne je, když budou chodit rodiče a prarodiče společně s dětmi, aby se mohli vzájemně obohatit.
Je nějaká akce z celé plejády letošních oslav, kterou byste ráda vyzdvihla?
Takové věci nedělám ráda. Výčet by nikdy nebyl kompletní a nechci někoho opomenout. Všichni investovali do přípravy spoustu energie a sil. Takže mám hlavně radost, že Brno opět potvrdilo, že je městem kreativním. A soudě podle zájmu a ohlasů návštěvníků, že je městem, jehož obyvatele nemají a nechtějí mít krátkou paměť.
