Všechno nejlepší, ženy! Dnes je Mezinárodní den žen, současný svátek vybojovaly švadleny

Ta otázka není položena náhodou. Mezinárodní den žen vznikl před více než stoletím. Konkrétně v roce 1908. Jeho původ sahá do města s krycím názvem Velké jablko. Právě v americkém New Yorku tehdy stávkovaly švadleny za zlepšení životních podmínek.

Bojovaly za kratší pracovní dobu, lepší platy, hlasovací práva a ukončení dětských prací. Symbolem protestu byl tehdy slogan „Bread and Roses“, tedy volně přeloženo „Chléb a růže“. Slovní spojení mělo i svůj význam – chléb symbolizoval ekonomickou bezpečnost, růže lepší životní standardy.

V květnu roku 1908 vyhlásila Socialistická strana USA 28. únor jako Mezinárodní den žen. Slavit se poprvé začal o rok později. Ne zcela to však odpovídá současnému datu stanovenému v mezinárodním kalendáři. V něm ženám připadá 8. březen. Důvod je zřejmý. Toho dne šly v roce 1917 ženy pracující v textilním průmyslu, podobně jako v USA, do ulic Petrohradu protestovat za „chléb a mír“. To byl začátek Únorové revoluce v carském Rusku.

Přestože už byl pro oslavu svátku 8. březen využit dříve, a to například v Německu, oficiálně se s Mezinárodním dnem žen začal spojovat až po roce 1917. Možná právě pro spojitost s Petrohradem jej valná většina nazývá socialistickým svátkem. Karafiáty nebo chlebíčky, které k němu patřily, jsou takřka nezapomenutelné. Ale v roce 1975 svátek oficiálně uznala i OSN.

Své k tomu před časem řekl i William Gerald Golding, anglický spisovatel a básník, který v roce 1983 získal Nobelovu cenu. 

„Myslím, že ženy jsou pošetilé, když předstírají, že se vyrovnají mužům. Jsou daleko dokonalejší a vždycky byly. Cokoliv dáte ženě, udělá lepším. Pokud jí dáte sperma, dá vám dítě. Když jí dáte dům, dá vám domov. Když jí dáte suroviny, dá vám jídlo. Když jí dáte úsměv, dá vám své srdce. Všechno, co jí dáte, znásobí a zvětší. Takže... Když jí dáte hov*o, buďte připraveni, že dostanete tunu s*aček.“

Všechno nejlepší, drbňačky!