Jogurtové nápoje? Cukr vede nad ovocem
Praktická jogurtová svačina, na kterou nepotřebujete lžičku. To je asi hlavní výhoda kysaných nápojů oproti klasickým jogurtům. Pokud by byly k dostání neslazené, patřily by jogurtové nápoje k vítaným složkám jídelníčku. Ovocné jogurtové nápoje z nabídky běžných obchodů však obsahují velké množství cukru i přídatné látky. S ovocem většina z nich příliš nepočítá – tvoří jen jednotky procent obsahu.
Spotřebitelský časopis dTest porovnal složení na etiketách 25 výrobků a zjistil, že nejvíc se mezi sebou liší v podílu obsaženého ovoce a cukru. „Složení ochucených jogurtových nápojů jsme hodnotili podle obsahu cukru, ovoce, některých přídatných látek a dalších údajů uvedených na obalu,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.
Koncentrace cukru v nápojích se pohybuje od necelých 10 gramů (Tesco/High Protein) po více než 14 gramů cukru ve 100 gramech výrobku (Rajo Probia Nature, k dostání na Slovensku). Pro výpočet skutečného množství, které s jogurtem vypijete, je třeba tuto hodnotu běžně vynásobit třikrát i čtyřikrát. Nápoje se totiž často prodávají v lahvích o objemu 300–400 ml. V tak velkém balení jogurtového nápoje se skrývá asi 6 až 11 kostek cukru.
Jeden drink přesahuje doporučenou dávku cukru na celý den
Obsah cukru dTest posuzoval jak ve 100 gramech výrobku, tak v porci (tedy v celém nápoji) podle klíče čím méně, tím lépe. „Maximum přidaného cukru pro dospělého by podle doporučení Světové zdravotnické organizace bylo ideální do 25 gramů denně. Vypitím velké části srovnávaných nápojů dospělý tuto doporučenou dávku cukru přečerpá,“ vysvětluje Hana Hoffmannová.
Od 2 do 6 procent ovoce
Množství ovoce se velmi liší. Ke skutečného obsahu ovoce je potřeba se někdy dopočítat, protože se nezřídka uvádí jako součást tzv. ovocné složky, která se může skládat z mnoha dalších přísad. Drtivá většina nápojů se spokojí s 2 až 6 procenty ovoce. Největší podíl ovoce nabízí Olma lahodné jogurtové smoothie, a to 40 %.
„V ochucených jogurtových nápojích jsou velmi často vedle cukru i jiná ‚vylepšení‘, jako třeba guma či škrob, což snižuje obsah základních živin i prospěšných látek. Také se v nich objevují éčka a aromata,“ upozorňuje výživová specialistka Ing. Hana Střítecká Ph.D. ze sdružení Fér potravina. Zahušťovadla (nebo také stabilizátory) lze nalézt v naprosté většině výrobků, kde se vyskytují jako součást ovocné složky.
Za jogurtovou potravinu smí výrobce označit jen takový produkt, ve kterém tvoří jogurt alespoň 50% podíl hmotnosti. V jogurtu a jogurtovém mléku se zároveň předepisuje minimální podíl bakterií mléčného kvašení – Streptococcus salivarius thermophilus a Lactobacillus delbrueckii bulgaricus, díky kterým se z mléka stane jogurt.
Kysané mléčné výrobky s bifidokulturou mají zvláštní postavení. Do nich se k původní mléčné kultuře přidávají ještě bifidobakterie, které mohou příznivě ovlivňovat imunitní systém. Výrobek pojmenovaný jako jogurtový nápoj však nemá co do počtu probiotických mikroorganismů žádnou minimální hranici. Pokud tam jsou, je to jednoznačné plus.
