Křeček bojuje proti ustanovení občanského zákoníku. Poškozuje oběti, varuje

Napadená část stanovuje, že při ublížení na zdraví má škůdce odčinit újmu poškozeného peněžitou náhradou, která vyváží plně vytrpěnou bolest a další nemajetkové újmy. „Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti,“ stojí v příslušném paragrafu. Podle návrhu vyškovského soudu ale taková formulace odporuje zásadám právního státu, který má zajistit předvídatelné rozhodování.

S názorem vyškovského soudu souhlasí i ombudsman. „Domnívám se, že primárním zájmem poškozeného v situaci, kdy mu jednáním jiného byla způsobena újma na zdraví, je získat odškodnění v alespoň minimální určité výši a získat je relativně rychle. Stávající právní úprava nenabízí poškozenému ani jedno, ani druhé," shrnul Stanislav Křeček ve vyjádření pro Ústavní soud. Současná podoba předpisů navíc podle Křečka ubližuje obětem tresných činů a poškozeným. 

Vláda rozhodla o vstupu do řízení u Ústavního soudu na konci srpna, kabinet bude v řízení prosazovat naopak zamítnutí návrhu. Odkazuje na stanovisko Nejvyššího soudu, podle kterého metodika k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění nemůže mít závazný charakter. Nejvyšší soud doporučil řídit se metodikou publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a svůj postup zdůvodňoval podle pravidel, která nastavuje. Podle navrhovatelů ale není metodika právní předpis a ve sbírce se vůbec neměla objevit.