Miliardář Janeček na prezidenta kandidovat nemůže, řekl soud
Matematik a podnikatel Karel Janeček se s konečnou platností nebude jako kandidát účastnit nadcházejících prezidentských voleb. Ústavní soud (ÚS) odmítl jeho stížnost a související návrhy. Ministerstvo vnitra Janečka nezaregistrovalo kvůli nedostatku uznaných občanských podporovatelů. Nezastal se jej ani Nejvyšší správní soud (NSS). První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna, případné druhé kolo o 14 dní později, kandidátů je devět.
Vnitro Janečkovi část občanských podporovatelů neuznalo při kontrole údajů, kterou ministerstvu ukládá zákon. NSS pak sice některé podpisy vrátil do hry, ale přesto se Janeček těsně nedostal přes zákonnou hranici 50.000 uznaných podporovatelů. Ústavní soudci už podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka neměli důvod cokoliv měnit.
„ÚS nepřezkoumává tu věc ve stejném rozsahu jako NSS. Ústavněprávní hledisko je užší," řekl Sládeček. „Stěžovateli se dostalo plného přezkumu již před NSS," doplnil generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.
ÚS konstatoval, že "ústavní stížnost téměř postrádá ústavněprávní argumentaci, na kterou by měl a mohl reagovat". Janeček podle soudu jen zmiňoval či parafrázoval určitá ustanovení Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, aniž specifikoval, čím konkrétně mělo dojít k porušení ústavně zaručených práv.
Janeček také předložil údaje o dalších několika desítkách petentů, které vnitro podle něj chybně neuznalo. „Stěžovatel se však mýlí, domnívá-li se, že ÚS bude – obdobně jako NSS – znovu ověřovat správnost údajů o dalších petentech, o nichž stěžovatel tvrdí, že splnili požadovaná kritéria. Jak stěžovatele již také upozornil NSS, měl takové návrhy předložit již v řízení před tímto soudem," stojí v usnesení.
Nespravedlivý systém, stěžoval si miliardář
Janeček žádal ÚS také o odklad voleb a zrušení části právní úpravy. Systém prezidentských voleb označil za nespravedlivý. Sládeček připomněl, že pokud ÚS stížnost odmítne, souvisejícími návrhy se již nezabývá. Navíc zákonnou úpravu přezkoumával soud už na přelomu let 2012 a 2013 na základě podnětu Tomia Okamury a ponechal ji beze změn, přestože vyslovil dílčí výhrady. Zákon však není protiústavní a případné změny, například v počtu požadovaných občanských podporovatelů nebo způsobu jejich ověřování, jsou úkolem politiků, nikoliv soudů.
„Stěžovatelem předloženým výpočtem 'intervalu spolehlivosti' se ÚS nemohl zabývat, neboť jej zákonná ani ústavní úprava nezná," uvedl Göttinger.
O Hrad se podle platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. NSS vrátil do hry také podnikatele Karla Diviše, kterého chybně vyškrtlo vnitro, naopak vyřadil prezidentku České asociace povinných Denisu Rohanovou. Také ona se obrátila na ÚS, o její stížnosti zatím není rozhodnuto.
U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle NSS nemohou takto "natáhnout" svůj politický vliv daleko za konec mandátu.
