RECEPT: Je Škaredá středa. Nemračte se a na zítřejší snídani si upečte jidáše
Dnes je v rámci velikonočního Svatého týdne takzvaná Škaredá nebo také Sazometná středa. Ta je na rozdíl od Modrého pondělí a Šedivého úterý v křesťanském kalendáři velice významná. Dnešní den totiž připomíná zradu Jidáše Iškariotského, který byl špehem mezi dvanácti učedníky Ježíše Krista.
Jidáš měl v tento den zradit Ježíše a prodat jej za 30 stříbrných.
Podle legendy se na Ježíše škaredil a odtud pochází právě přívlastek tohoto dne. Podle biblického vyprávění Jidáš svou zradu dokonal, ale nedokázal s důsledky svého činu žít, nakonec si získané peníze ani neužil a oběsil se.
Název Sazometná středa se objevuje již kolem roku 1500 v názvu kázání Jakoubka ze Stříbra, který tímto názvem označuje středu před Zeleným čtvrtkem a podobně jako Černá středa je tento název spojován s vymetáním sazí z komínů, jak uvádí například Ottův slovník naučný. Tento zvyk byl spojen s vyháněním zlých sil.
Co jsou to jidáše?
Ani dnes hospodyně nezahálely, kromě úklidu pekly takzvané jidáše, což je sladké pečivo, které připomíná smyčku, na níž se Jidáš oběsil. Upečené, ještě horké, se potírají medem a jí se tradičně až na snídani na Zelený čtvrtek.
— Matouš 26, 14-16 CEP
I k dnešnímu dni se váže několik lidových zvyků. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce.
Velikonoční jidáše
Suroviny:
- 500 g hladké mouky
- 250 ml vlažného mléka
- 80 g cukru
- 80 g másla
- 1 kostka droždí (42 g)
- 2 žloutky
- špetka soli
- citronová kůra
- 1 vejce na potření
- med (na potření po upečení)
Postup:
Z droždí, části mléka a cukru připravíme kvásek. Smícháme ho s moukou, zbylým mlékem, žloutky, rozpuštěným máslem, solí a citronovou kůrou. Vypracujeme těsto a necháme ho asi hodinu kynout. Z vykynutého těsta tvoříme tenké válečky a stáčíme je do tvaru spirálek (jidášů). Necháme ještě krátce kynout, potřeme vejcem a pečeme při 180 °C asi 15–20 minut dozlatova. Ještě teplé potřeme medem.
