VIDEO: Nad Špilberkem hořela největší vatra v celém Brně. Lidé utíkali před větrem ovládanými plameny

Již před samotným čarodějnickým večerem se pořadatelé nechali slyšet, že na dělovém bastionu zapálí tu největší vatru v Brně. Ohni ovšem už od odpoledních hodin předcházel program pro dospělé i jejich ratolesti. Vstupné na akci bylo zpoplatněno 50 korunami. Děti, které dorazily v čarodějnickém kostýmu, mohly do areálu zdarma.

„Připraveny budou řízené soutěže pro děti i několik soutěžních stanovišť. Nebude chybět ani široká nabídka občerstvení a samozřejmostí bude tradiční opékání špekáčků. Doprovodný program obohatí vystoupení folklórního souboru Výkvet. Na programu bude slovenský taneční folklor, skákání přes oheň a možná vás i nějaké taneční kroky naučí," uvedla mluvčí Muzea města Brna Barbora Kachlířová. 

Před zapálením vatry všichni návštěvníci nedočkavě postávali na zábranách, po zažehnutí jiskry z vyhrazeného prostoru utíkali. Plameny švihaly vysoko a vítr s nimi mával, lidé se proto rychle přesunuli z hradeb pryč. 

Oslavy svátku čarodějnic, který připadá na noc z 30. dubna na 1. května, měly napříč historií mnoho podob. Známé pálení ohňů souvisí především s pohanskými zvyky a letním slunovratem. Tyto zvyky se týkaly především jara a celkové obnovy přírody. Někteří badatelé se domnívají, že tradice pochází už z doby Keltů, kteří právě tuto noc považovali za nejmagičtější v roce. Symbolické vítání jara se ovšem například i vlivem křesťanství proměnilo ve zvyk, jehož vinou skončily na hranici tisíce nevinných žen. Podle historických odhadů šlo za celé období 320 let asi o 60 až 90 tisíc obětí.