Vědci datovali pravěké kresby v Moravském krasu. Díla z Kateřinské jeskyně jsou stará více než pět tisíc let
Odborníci po zimě opět vyrazili do Moravského krasu, zaměřili se na Kateřinskou jeskyni. Díky chemické metodě určili stáří nedávno nalezených pravěkých maleb, pohybuje se v rozmezí 5200 až 6500 let. Do práce se znovu pustili také archeologové, kteří nalezli kamenné nástroje i záhadné destičky.
Stáří určili pomocí chemie
Kateřinská jeskyně v Moravském krasu, která tento měsíc otevřela po zimní pauze, se stává mimořádně významnou archeologickou lokalitou. Odborníkům z laboratoře pro radiouhlíkové datování se podařilo určit stáří dalších tři pravěkých abstraktních kreseb, které před časem v místě archeologové objevili.
„Všechny tři mají zjištěné stáří v rozmezí 5200 až 6500 let. Celkem je tedy na stěnách jeskyně prokazatelně zjištěno třináct pravěkých kreseb a počet pravděpodobně není konečný,“ popsal Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.
Jedna z nově nalezených kreseb se nachází mezi dvěma již dříve datovanými pravěkým kresbami. Část díla je překryta silnou vrstvou sintru, který se vytváří stovky let, což podle odborníků opět potvrzuje zjištěné stáří. Další dva pravěké výtvarné objekty se nacházejí ve vzdálenější partii chodby.
Archeologové pátrají po původu nálezů
Pokračoval také archeologický výzkum, který přinesl další nečekané objevy. V útrobách jeskyně objevili několik kamenných pravěkých nástrojů, mimo jiné i šipka se světlého skandinávského rohovce. Největším překvapením by nález dvou kamenných destiček s rytinou připomínající procesí chetitských bohů.
„Nálezy jsou stále zpracovávány a původ některých z nich zatím nebyl objasněn. V letošním roce bude archeologický výzkum ve vnitřních prostorách Kateřinské jeskyně pokračovat,“ přiložil Zajíček.
Středověká dílna na falešné mince
Už při první části nového výzkumu Ledové a Bezejmenné chodby Kateřinské jeskyně v srpnu 2022 archeologové našli velké množství polotovarů mincí, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě.
Tento nález dokládá podle výzkumníků skutečnost, že v prostorách jeskyně na začátku Suchého žlebu byla zřejmě ve středověku, buď na konci čtrnáctého nebo v průběhu patnáctého století, tajná penězokazecká dílna.
„Penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a dopadení pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti,“ doplnil Zajíček.
