Brněnský Bronx má nový stroj na poezii. Oslavuje romskou kulturu a připomíná bolavou minulost

Druhý brněnský poesiomat stojí v Bratislavské ulici

„Mluvící socha. Posilovač genia loci. Kulturní periskop. To vše je poesiomat. Nikde není stejný, protože žádné místo není stejné," popsal na dnešním slavnostním odhalení Ondřej Kobza, který stojí za šířením poesiomatů po Česku. Se spolkem Piána na ulici se více jak deset let věnuje umisťování pián, šachovnic i právě poesiomatů do veřejného prostoru. Již podruhé si pro jeden ze svých počinů vybral jihomoravskou metropoli. Zatímco první brněnský poesiomat vznikl už v roce 2018 v prostorách Otevřené zahrady organizace Nadace partnerství, druhý nově zdobí plácek Pod Platany v severní části města. 

Kobza chtěl původně poesiomat umístit na Zelný trh před Husu na Provázku, případně i před vilu Tugendhat. Nakonec se ale rozhodl právě pro prostor Pod Platany, který kloubí kulturní i historické souvislosti a zároveň žije autentickým způsobem. „Tohle je ten pravý veřejný prostor, trochu špinavý, autentický. To nás baví,“ vysvětlil Kobza.

Přehraje skladby vězněných básníků i současných romských umělců

Poesiomat je 1,7 metrů vysoká mluvící kovová trubka připomínající periskop ponorky. Funguje na principu jukeboxu. Po zatočení kličkou přehraje vybranou melodii nebo poetický text. Příslušné texty by měly být spjaté s daným místem a odrážet charakter dané lokality. V případě Zábrdovic jde tedy nejen o básně z prostředí Cejlu od Víta Slívy, Jiřího Taufera a Františka Halase, ale i o texty vězněných literátů Jana Zahradníčka, Václava Renče, Zdenka Rotrekla a dalších. Tuto brněnskou čtvrť nazývanou též Bronx obývá početná romská komunita, zájemci si proto mohou přehrát novou i starší romskou poezii nebo třeba píseň romského hudebníka Gejzy Horvátha.

Připomínka smutné historie

Finančně projekt zastřešilo město Brno i městská část Brno-sever. „Lokalita má opravdu silný genius loci. Je to místo, kde se česká linka potkává s německou, židovskou a romskou. Stejně tak Káznici za téměř 280 let svého fungování, ale především pak před uzavřením mezi lety 1945 až 1956 bylo místem věznění významných osobností. Poesiomat jako takový tedy může šířit hlas vězněných i do dnešních dnů," zdůvodnil důležitost projektu místostarosta Brna-sever Martin Glogar (KDU-ČSL). 

Vězněním v Káznici si prošla řada významných, ale i neznámých lidí. Jejich památku by si Brňané měli podle provozovatelů připomínat. Druhým poesiomatem činnost spolku Piána na ulici v Brně podle Kobzy nekončí. V tomto roce by chtěl do Brna přivést přes 400 metrů dlouhý stůl, podobně jako to udělal na Karlově mostě v Praze.