Černočerní čerti aneb Mikuláš v Brně

Já osobně se ještě do nedávna v podvečer Mikuláše zavírala doma a ze dveří nevystrčila ani nos. Z dětství jsem si totiž na tuto veselou tradici neodnesla moc radostných zážitků. V mé úplně první vzpomínce se Mikuláš vlastně ani nevyskytuje.

Vybavuje se mi jen několik obrovských černočerných čertů, kteří se na mě s hlasitým řevem vrhli. Důsledkem toho bylo, že jsem nejen neřekla tu předem tolik připravovanou básničku, vlastně jsem ze sebe nevypravila žádné slovo ani dlouho poté, ale ještě k tomu jsem se počůrala strachy.

Až později jsem se dozvěděla, že ti pekelní muži byl můj taťka se svými kamarády, kterým Mikuláš s andělem nepřišli jaksi vůbec důležití. Tahle nesmírně zábavná historka je u nás dodnes vděčným tématem na rodinných oslavách. Zajímalo by mě, kolik dětí mělo včera podobný zážitek jako já?

Někteří rodiče totiž tuto příležitost využívají s jakousi zvrhlou radostí k tomu, aby nechali své děti pokárat a postrašit za hříchy minulé, tj. neuklizený pokoj, nedojedenou večeři, odmlouvání a další hrůzostrašné věci, kterých se děti na svých rodičích dopouští. Naštěstí má Mikulášská i své světlé stránky a vůbec je i o něčem hlubším, než jen o strašení a následné nadílce.

Kořeny této tradice sahají až do daleké minulosti, kdy se 6. prosince, někdy okolo roku 280, narodil biskup Mikuláš, později nazývaný Svatý. Proslul svojí štědrostí a odhodláním chránit slabé a nevinné. Dodnes je mimo jiné uctíván i jako patron dětí. Od té doby se na jeho počest den před jeho jmeninami obdarovávají děti sladkostmi.

Chrastění řetězů, radostné pištění a smích se ve včerejší podvečer ozývalo i z náměstí Svobody. Tolik šťastných dětí jsem už dlouho neviděla. A co teprve těch Mikulášů, čertů a andělů! Konala se zde Mikulášská přehlídka, kterou uváděl moderátor Jirka z rádia Krokodýl.

Největší úspěch zaznamenal malý roztomilý čertík Martínek. Samotné vítězství za nejkrásnějšího Mikuláše si nakonec odnesl impozantní Mikuláš s dlouhými bílými vousy z brněnské části Husovice.

Krásných masek zde však bylo mnohem víc. Proplétaly se mezi dřevěnými vánočními budkami, obdarovávaly vyjukané děti různými dobrotami a ulicím starého Brna tak dodávaly kouzlo, které neodmyslitelně patří k času adventnímu. A o tom to je!

Napsala Ivana Hunkařová
Foto: Janothird, Wikipedia