V Brně odhalí soubor vzácných rukopisů. V Česku budou poprvé po téměř čtvrt tisíciletí, těší se historici
Moravská metropole po skoro dvě stě padesáti letech odhalí ojedinělý soubor rukopisů spjatý se založením kláštera cisterciaček na Starém Brně. Výstava oslavuje sedmisté výročí vzniku konventu a památku jeho zakladatelky Elišky Rejčky. Právě česká a polská královna nechala rukopisy na své náklady zhotovit a věnovala je klášteru.
Po zrušení kláštera Josefem II. se šest gotických manuskriptů dostalo do Rakouské národní knihovny ve Vídni, dva do kláštera v Rajhradě na Brněnsku a jeden do Moravského zemského archivu. Vídeňské rukopisy od roku 1782 neopustily rakouskou metropoli. Muzeu města Brna se podařilo u příležitosti výroční výstavy zorganizovat výpůjčku čtyř exemplářů z původního Eliščina daru. Budou vystaveny se svými třemi moravskými protějšky.
„Bude to vůbec poprvé po 240 letech na území České republiky, kdy budou mít návštěvníci výstavy možnost vidět tento ojedinělý soubor rukopisů pohromadě a naživo,“ uvedla mluvčí Muzea města Brna Barbora Kachlířová.
Výstava začne na Špilberku 1. června, potrvá do 20. srpna. Dalším unikátním exponátem bude restaurovaný model baziliky Nanebevzetí Panny Marie, která je součástí starobrněnského kláštera. Dřevěný artefakt snad býval podle odborníku součástí sochy představující Elišku Rejčku. Klečící královna měla model kostela na rukou, avšak figura se nedochovala. Restaurátoři model opravili a připravili pro chystanou výstavu.
„Na expozici doprovodí rukopisy výběr archeologických nálezů z cisterciáckého kláštera v Owińskách nacházejícího se nedaleko Poznaně, kde Eliška Rejčka trávila dětství,“ dodala Kachlířová. Jako připomínku mladších osudů Starobrněnského kláštera muzeum vystaví barokní kopie Palladia města Brna, tedy obrazu černé madony, která se stala symbolem baziliky Panny Marie po příchodů řádu bosých augustiniánů na Staré Brno.
