Krumův komiksový Vinnetou, Rychlé Šípy nebo Tarzan jsou k vidění na Špilberku
Vánoční výstava na Špilberku letos lidem připomene výtvarníka Gustava Kruma, který návštěvníky doslova vtáhne do světa rytířů, dobrodruhů, indiánů a kovbojů. Díky ilustracím známých mayovek a foglarovek se Krum dostal do podvědomí dětí i dospělých již v šedesátých letech. Výstava bude kvůli podzimní uzavírce hradu dostupná až do února 2021.
„Výtvarný projev Gustava Krumabyl u nás ve své době inovativní. Předešlí tvůrci pojímali ilustrace spíše jako zmenšené malby, ale Krum začal pracovat s kresebnou zkratkou. Obrysy pouze načrtával, čímž v divákovi vyvolával iluzi objemu. K tomu přidal strukturu dynamických šraf, jež vytvářely dojem pohybů a dramatičnosti,“ vysvětluje kurátor výstavy Robert Janás z Oddělení dějin umění Muzea města Brna.
Dvorní malíř Foglarovek
Krum začal ilustrovat knihy s válečnou tématikou už v padesátých letech, později se však přiklonil spíše k dětské literatuře. V šedesátých letech stál u počátků komiksu v Česku v časopisech jako Ohníček, Pionýrská stezka nebo Zápisník.
„Ikonickou podobu komiksového Vinnetoua nebo Tarzana tehdy vytvořil právě Gustav Krum,“ říká Janás. Na konci šedesátých let už Kruma znaly všechny děti i mládež jako dvorního ilustrátora Jaroslava Foglara a v sedmdesátých letech vytvořil obrázky k ikonickým dílům Karla Maye. Ve výstavě jsou k vidění ilustrace známých knih, ale i rarity – například ilustrace k románu Děti jeskyň, který knižně nikdy nevyšel.
Známý u nás i v zahraničí
Krum nebyl známý pouze českým čtenářům. Prosadil se také v Německu díky ilustracím k příběhům Karla Maye a dalším knihám s rytířskou tematikou. V sousedním Německu měl Krum dokonce samostatnou výstavu. Největší výstavy se česká veřejnost dočká až teď.
Dobrodružství nebylo Gustavu Krumovi cizí. „Pocházel z Jihlavy a po otci měl německou národnost. Za války byl proto odveden do Wehrmachtu a bojoval na východní frontě. Tam ale přeběhl na druhou stranu a s Rudou armádou v československé jednotce bojoval u Dukly. Dokonce strávil 2 roky v zajateckém táboře. Když později v 25 letech nastupoval na Akademii výtvarných umění, měl za sebou tak dobrodružné zážitky, o jakých se jeho spolužákům mohlo nechat jen zdát,“vypráví kurátor Janás.
