Výstava na Žerotínově náměstí vypráví příběh o nejtemnějším období Masarykovy univerzity
Na Žerotínově náměstí dnes byla slavnostně zahájena výstava Masarykova univerzita 1939 - 1945. Vypráví příběh o nejtemnějším období univerzity za nacistické okupace.
V listopadu 1939 se na šest let zavřely brány českých vysokých škol. Do vedení Masarykovy univerzity byli dosazeni něměčtí hodnostáři, byla přejmenována na Českou univerzitu v Brně a někteří ze studentů byli přepraveni do koncentračních táborů. Na nejmrazivější období naší historie i univerzity vzpomíná výstava Masarykova univerzita 1939 - 1945.
Temná historie
Na Žerotínově náměstí před rektorátem Masarykovy univerzity vyrostla panelová výstava, která je volně přístupná každému, kdo projde kolem. Jednotlivé panely upozorňují na nejtragičtější období dějin univerzity, na éru nacistické okupace a šestileté uzavření školy. Na osudech profesorů a studentů budou moci návštěvníci vidět různé druhy reakcí na dramatické události v dějinách národa i školy.
„Když jsem si tu výstavu prohlížel, tak jsem si uvědomil, jak křehké jsou naše instituce, včetně vysokých škol. Jak křehké jsou ve smyslu napadení zvenčí, k čemuž došlo v roce 1939 po okupaci a působení nacistické idoelogie, ale jak křehké jsou také zevnitř. Zejména proto, že i my lidí jsme křehcí a jsme vystaveni působení různých sil jak zvenku, tak zevnitř,“ uvedl prorektor pro personální a akademické záležitosti Masarykovy univerzity Jiří Hanuš.
Známá fakta i neznámé příběhy
Původní myšlenka výstavy vznikla u současného rektotra Masarykovy univerzity Martina Bareše. Vytvořením týmu pro realizaci výstavy byl jmenován proděkan pro výzkum a rozvoj Filozofické fakulty Lukáš Fasora. Na celém procesu se tak podílela Filozofická fakulta MU, velkou část materiálů poskytl také Archiv MU a také Mendelovo muzeum, které se postaralo o finální podobu a reallizaci výstavy.
„Ta výstava pro nás byla trošku oříškem. Téma je pochopitelně z mnoha důvodů tragické a smutné. Proto jsou použity černé panely. Současně je to téma heroické a řada příběhů na panelech je v podstatě inspirací pro dnešní dobu a je to záležitost, která by měla pro akademickou komunitu mnohé znamenat a mobilizovat ji, “ řekl Lukáš Fasora.
Výstava se snaží být k návštěvníkům velmi otevřená a ukázat vše, co se za okupace na Masarykově univerzitě dělo. Některé z příběhů jsou však zatím poměrně neznámé a nové. Mnoho fotografií, které jsou na výstavě použity, nebylo nikdy předtím v Česku zveřejněno. Kurátor Mendelova muzea Ondřej Dostál řadu z nich dostal do Brna poprvé z různých německých institucí nebo také z koncentračního táboru Mauthausen v Rakousku.
