Už žádné plastové kelímky. Kulturní akce v Brně budou od příštího roku bez plastu
Plastové kelímky, brčka, talíře nebo příbory. To vše bude od příštího roku zakázáno. Radní pro oblast kultury Marek Fišer oznámil zákaz používání jednorázových plastů na kulturních akcích dotovaných městem Brno.
Zákaz používání jednorázových plastů bude platný od 1. ledna 2020 a bude se vztahovat na všechny kulturní akce, které dostanou od města finanční příspěvek. „Domluvili jsme se, že ke kulturním dotacím připíšeme větu: Příjemce dotace se zavazuje nepoužívat při realizaci akce plastové nádobí k jednorázovému použití. Tato povinnost se vztahuje na třetí subjekty, které působí na akci. Chceme pokračovat v tom, aby se z Brna stalo enviromentálně trendy město,“ komentuje zákaz radní pro kulturu Marek Fišer.
Každý pořadatel akce může využít jinou alternativu
Bez plastových kelímků už fungují například vánoční trhy, kde je plast nahrazen vratnými kelímky nebo porcelánovými hrníčky. To je jen jedna z možností, jak plastové nádobí vyměnit za ekologičtější variantu. „Je zcela na pořadateli akce, jak tento zákaz jednorázového plastového nádobí vyřeší,“ popisuje volnost při hledání náhrad Kateřina Gardoňová z magistrátu města Brno.
Zdroj: Budějcká Drbna
Zákaz jednorázového plastového nádobí hodnotí jako krok dopředu i odpadový expert z hnutí DUHA „Kulturní akce typu Brněnské Vánoce jsou důkazem toho, že se bez plastů dá obejít. Tento krok je jednoznačně krokem dopředu v ekologickém chování města a bude jistě příkladem pro další města v České republice i v Evropě,“ dodává k počinu města Kropáček.
Průměrný život jednoho plastu je jen 15 minut. Rozkládá se však 450 let
Plast vznikl před sto padesáti lety a lidé si ho oblíbili, protože je lehký, potraviny udrží dlouho čerstvé, a především je levný. Ročně v moři končí devět milionů tun plastu. Plast v moři se pak následně vlivem slunce, vln a bakterií mění na malé částice, které si živočich lehce splete s potravou. Každý čtvrtý živočich v oceáně pak obsahuje plast.
Za posledních deset let lidstvo vyprodukovalo více plastu jako za celé minulé století. Průměrný život jednoho plastu je však jen patnáct minut. Jeden takovýto plast se přitom rozkládá 450 let.
Plast neškodí jen přírodě ale i lidem. 95 procent lidí od věku šesti let je BPA pozitivní. To znamená, že při každém konzumování jídla či nápoje z plastového obalu se nám dostávají do těla chemikálie z plastu.
„Je to těžké. Plasty škodí životnímu prostředí, protože je dokážeme jen z části recyklovat. Papírová náhrada nám ale zvyšuje spotřebu dřeva, a to znamená úbytek stromů, díky kterým dýcháme,“ hodnotí změnu obyvatelka Brna Vendula Stehlíková.
