Dva homosexuální muži, kteří jsou podle kalifornského práva rodiče dítěte odnošeného náhradní matkou, uspěli u Ústavního soudu. Dosud se marně domáhali stejného uznání také v Česku, nyní se jejich situací musí znovu zabývat Nejvyšší soud (NS) a měl by jim vyhovět. Původně uznal jako otce jen jednoho z nich. Podle ústavních soudců ale při tom porušil práva partnerů i dítěte.
Nejlepší zájem dítěte má přednost před abstraktními principy, uvedla soudkyně Kateřina Šimáčková. Řekla, že partneři s dítětem nepochybně vedou rodinný život chráněný Listinou základních práv a svobod. Původní verdikt NS v důsledku vedl k tomu, že okamžikem vystoupení rodiny z letadla na Ruzyni vztah k jednomu z rodičů přestal formálně existovat.
Ústavní soud ale zároveň zdůraznil, že se zabýval specifickou situací vzniklou v souvislosti s institutem náhradního mateřství podle zahraničního práva. Nález se netýká adopcí dětí stejnopohlavními páry. „Prostě v této situaci, kdy už je konstituováno právní rodičovství, faktické nebo sociální rodičovství, a kdy dokonce náš stěžovatel je možná z poloviny biologickým otcem toho dítěte, není možno v zájmu toho dítěte upřít uznání takovéhoto rodinného vztahu mezi nimi," řekla Šimáčková.
České právo společné osvojení dítěte dvěma lidmi stejného pohlaví neumožňuje. Homosexuálové v Česku mohou uzavírat registrované partnerství, v případě zájmu o adopci ale nemají stejná práva jako manželské páry. Na tom nynější výrok Ústavního soudu nic nemění.
Advokát obou mužů Petr Kalla rozhodnutí přivítal, má podle něj širší význam. Z praxe prý ví, že podobných párů existuje vícero a mají v Česku potíže při vystavení rodného listu, často se spokojí s tím, že úřady evidují jako rodiče jen jednoho ze stejnopohlavních partnerů. „Děti tady jsou a domnívám, se Ústavní soud tady dává najevo, že je potřeba zabývat se těmi konkrétními dětmi, zabývat se jejich nejlepším zájmem. To si myslím, že je cesta, kterou by se mělo pokračovat i dál, ať cestou soudní nebo cestou změny zákona," uvedl Kalla. Jeho klienti se vyhlášení nálezu
nezúčastnili.
Čechoameričan a muž původem z Dánska spolu žijí v Kalifornii, podle tamního práva jsou manželé. V roce 2012 uzavřeli smlouvu s náhradní matkou, která donosila embryo vzniklé umělým oplodněním vajíčka anonymní dárkyně. Partneři neví a nechtějí vědět, který z nich je biologickým otcem. Soud v Los Angeles v souladu se smlouvou oba muže určil jako rodiče.
Vzhledem k tomu, že rodina příležitostně cestuje do Česka, chtěli si nechat uznat rozsudek také u NS. Je to důležité například v souvislosti s lékařskou péčí, ale i kvůli dědickým právům. Po uznání má zahraniční rozhodnutí stejné účinky, jako by je vynesla česká justice.
NS v roce 2015 kalifornský verdikt uznal, ovšem jen ve vztahu k Čechoameričanovi. K partnerovi se nijak nevyjádřil. Proto následoval druhý návrh, který NS zamítl.
Ústavní soud loni otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení. Nález se ale nevztahoval ke společnému osvojení, které občanský zákoník umožňuje pouze manželským heterosexuálním párům. Soud tehdy neřešil ani situace, kdy homosexuál chce osvojit partnerovo dítě.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
