Plány pro výpadek proudu jsou příliš obecné, ukázalo cvičení

Problém by při skutečném takzvaném blackoutu představovala komunikace mezi jednotlivými složkami záchranného systému, krizovými štáby a dalšími institucemi, naznačilo cvičení. Výpadek elektřiny by totiž mohl narušit fungování telefonů a internetu. Je nutné zajistit radioprovoz, uvedl Hašek. I bez proudu by fungovaly také drážní telefony na kličku, které spojují jednotlivá nádraží.

Energetici by v případě reálného výpadku usilovali o postupné zajištění náhradních dodávek takzvaným ostrovním provozem. Elektřinou by tak zásobovali jen nejpotřebnější instituce. Ze zdrojů přímo v regionu mohou energetici zajistit přibližně pětinu běžného odběru. "Jsme schopni pokrýt nemocnice, školy, některé objekty, které nesnesou delší výpadek," uvedl Pavel Čada ze společnosti E.ON.

Celkem se do cvičení zapojilo 63 různých institucí, od složek integrovaného záchranného systému přes dopravce a zdravotnická zařízení až k dodavatelům vody a energií. Hasiči si vyzkoušeli například vyproštění lidí z výtahu. Právě zaseklé výtahy představují typickou náplň práce hasičského sboru při skutečném výpadku proudu.

Při skutečném rozsáhlém výpadku elektřiny by hasiči nejspíš museli vyjíždět také k mnoha požárům vyvolaným použitím otevřeného ohně při vaření, svícení a topení. Navíc by se museli potýkat s nefunkčními hydranty a ulicemi ucpanými auty kvůli nefunkčním semaforům. Podle jihomoravského ředitele hasičského sboru Jiřího Pelikána by první den blackoutu znamenal nejméně 500 zásahů v kraji.

Úplný výpadek proudu by vyvolal celý řetěz dalších krizových situací. Vlaky by zůstaly stát v polích. Objevily by se potíže s distribucí a prodejem zboží všeho druhu. Hašek vyzval k úvahám o modernizaci legislativy. Problém podle něj spočívá třeba v tom, že krizový štáb nemůže bez souhlasu ústředních orgánů využít pohotovostní zásoby uložené v kraji, například dieselové agregáty a pohonné hmoty.

Zdroj: ČTK