Bojoval o život a ochrnul. Trenér Zbrojovky se po úrazu hlavy vrátil k fotbalu

Na konec roku 2021 Havel nikdy nezapomene. Blížily se vánoční svátky, fotbalistům končila pomalu sezona a ve společnosti opět výrazně nabývala na síle pandemie covidu. Ve všudypřítomném shonu si tehdejší asistent dorostenců vyrazil s kamarádem do hospody. Díky známosti s majitelem si dali čepované pivo, což tehdy kvůli vládním restrikcím nebylo možné. Po cestě domů si táta dvou dospívajících dětí vzpomněl, že v podniku zapomněl peněženku. Po opětovném vstupu do zařízení ale uklouzl na schodech. Od té doby se život celoživotního sportovce otočil o 180 stupňů. 

„Nepamatuji si, co se potom dělo. Vím jen z vyprávění, že po pádu mě dnes už bývalý kamarád zřejmě s majitelem vynesli na mráz, nechali mě ležet na ulici a zavolali sanitku. Nejspíše to tak udělali proto, aby nedostali pokutu. Podniky tehdy musely být zavřené,“ popisuje příhodu bývalý člen futsalové reprezentace, se kterou získal v roce 2010 historickou bronzovou medaili z mistrovství Evropy.  

Vlna solidarity 

Zaškobrtnutí mělo pro Havla fatální následky. Po pádu mu praskla lebka a krvácel do mozku. Pětadvacet dní strávil v umělém spánku. Mezitím rodinu připravovali lékaři na nejhorší. Nakonec se ale díky vydatné pomoci zdravotníků, rodiny i blízkých podařilo bývalého fotbalistu postupně vrátit zpět do normálního života. Pomohla také dobročinná sbírka, kterou zveřejnila Zbrojovka i média. Dárci muži, jemuž nikdo jiný neřekne jinak než Pepa, poslali přes 1,2 milionů korun. 

„Bylo až neuvěřitelné, jaké podpory se mi dostalo. Došly mi k tomu stovky povzbudivých zpráv a díky penězům ze sbírky můžu docházet na specializované rehabilitace. Ty bych si jinak nemohl dovolit. Ani nevím, jak bych všem poděkoval. Největší dík patří mé rodině a speciálně manželce, která byla neskutečnou oporou,“ neskrývá dojetí kouč, který stále zápolí s částečným ochrnutím levé části těla. 

Znovu s píšťalkou a stopkami 

Zdravotní stav celoživotního fanouška Barcelony a příznivce veganské stravy, s jejímž dodržováním zápolil při pobytu v nemocnicích, se za poslední měsíce výrazně zlepšil. Dokonce natolik, že se mohl vrátit ke své vášni, fotbalu. Od nejslavnějšího brněnského celku dostal nabídku, aby znovu oblékl teplákovku, vzal do ruky stopky a navlékl trenérskou píšťalku. Navíc v klubu, v němž strávil podstatnou část života. 

„S lidmi ve Zbrojovce jsem byl stále ve spojení. Kluci mě podporovali a pomáhali. Když potom přišla nabídka, nebylo o čem přemýšlet. Můžu dělat zase práci, kterou miluji,“ popisuje kouč, jenž současně pracuje na základní škole jako vrátný. 

Ambice jdou po úrazu stranou

Havel kopanou doslova žije. Denně sleduje zápasy, vymýšlí tréninková cvičení i se profesně vzdělává. Před úrazem snil, že si zatrénuje v první lize. V té působí jeho bývalí svěřenci Michal Ševčík či David Jambor. Po zdravotních peripetiích už si dává skromnější cíle.

„U fotbalu chci ale zůstat, ať budu působit na jakékoli pozici. Zvláště po téhle životní facce. Vnímám to však pozitivně. Mám v životě druhou šanci a vím, jaké skvělé lidi okolo sebe mám,“ uzavírá optimistický sportovec.