O víkendu 20. a 21. října se Vracov na Hodonínsku stal dějištěm největších krojovaných hodů v republice a možná i v Evropě. Čtyř a půl tisícové městečko totiž v posledních letech trhá v počtu krojovaných jeden rekord za druhým. Když bylo místních lidí v kroji v průvodu před pár lety 660, říkalo se, že víc krojů už ve Vracově snad ani nemůže být. A že jej ten den vytáhl každý, kdo měl kulmované sukně, vyšívanou kordulku a turecký šátek po babičce ve skříni. Omyl. Loni se tady totiž do kroje obléklo „astronomických“ 930 lidí včetně nemluvňat. A to je každý pátý.

Prapodivný název, který však dnes zná každý, kdo se zajímá o folklor a lidovou muziku, ale také spousta těch, kdo se pohybují v jiných hudebních žánrech. Harafica svým nezaměnitelným stylem a originálními projekty beznadějně vyprodává sály a kluby na Moravě i v Čechách.

Připravila jsem si pro vás nový seriál plný medailonů moravských cimbálových muzik. A nemůžeme začít ničím jiným než představením nejpopulárnější a nejčastěji hrající lidové muziky. Která to je? Přece cimbálová muzika KMČ. Že jste o ní ještě neslyšeli? Možná jen netušíte, že se skrývá právě pod tímto univerzálním názvem, často také pod pseudonymem nesoucím jméno toho, kdo právě KMČ „menežuje“ nebo hraje prim.

Cimbálové muziky na Slovácku, ale taky Slovensku nebo v Maďarsku, jsou mylně považovány za jednu z nejstarších a nejtradičnějších forem lidové hudby. Cimbál v podobě, jak jej známe dnes, je součástí lidových muzik poměrně krátkou dobu. A světe div se, za tento krásný nástroj vděčíme jednomu Moravákovi a jednomu Slovákovi.

Skoronice na Hodonínsku se začátkem září staly dějištěm prastaré tradice, která vychází ze 600 let staré historické události. Prohnala se jimi totiž tajuplná Jízda králů. Stovky lidí tam 75 let od znovuobnovení starobylého rituálu obdivovaly 26 nazdobených koní s krojovanými jezdci v sedle, kteří před každým domem řízným hlasem vyvolávají a vybírají podle starého zvyku „dary pro svého chudobného krála“.

Kdo by si snad myslel, že folklorní život je vymezen hranicemi tradičních regionů, jakými jsou Slovácko, Valašsko nebo Haná, ten by se hodně mýlil. Představy o folkloru a o životě folkloristů se však různí a často jsou bohužel realitě na hony vzdálené.

Většina světa má Vánoce v prosinci, jižní Morava v září. A po celý měsíc! Přichází totiž sladká a veselá tečka vinařské sezóny - vinobraní a s ním spojené nekonečné veselí.

Nebo taky starostovy, vyvolává bujará chasa v hodovém průvodu. Hody patří k nejtradičnějším a nejvíce slavnostním zvykům, které jsou na moravském venkově i v menších městech udržovány. V oblíbenosti svátků zaujímají většinou čestné třetí místo za svátky vánočními a velikonočními a u mnohých nadšených „hodařů“ stojí ještě výše.

Již v průběhu července zavládlo opravdové horko a vinaři budou proto letos sklízet úrodu výrazně dříve. I tak ale zůstane srpen měsícem, kdy se jižní Moravou rozline vůně vína, uzeného, ozvěna bujarého zpěvu a vášnivého tance. Přinášíme vám přehled toho nejlepšího z lidové kultury, co můžete na jižní Moravě navštívit.

Milotice na Kyjovském Dolňácku se o prvním srpnovém víkendu stanou centrem folklorního dění tohoto regionu. Znělka národopisného festivalu Milotice se v amfiteátru Šidleny mezi malebnými sklepy rozezní už po třiatřicáté. V neděli se pak celé dění přesune do okouzlujících zahrad a nádvoří barokního zámku.