KOMENTÁŘ: Drbna splnila pětiletku, těší se na další
My Češi máme dokonalý smysl pro humor. Mnohdy je ironický, místy sarkastický a k naturalismu také nemá úplně daleko. Jinak si nedokážu vysvětlit to, že sedmdesát let od komunistického puče v Československu dochází k lákání pohlavárů této ideologie k podpoře menšinové vlády v demisi. Chce to opravdu odvahu a správné povahové vlastnosti. A takové kádry v našich končinách máme.
Andy s Vojtou brzy nakráčí do „Strakovky” pěkně po soudružsku levou. Stejně jako v dobách temných využívají síly propagandy, která je umocněna existencí sociálních sítí, které z každého dělají medium. Sic bez kodexu a bez nutnosti dodržování pravidel hry, ale medium.
Vojta to pošéfoval i přes těžký nákup mediálního prostoru v soukromých televizích. Představitele několika komunistických pohlavárů usadil do role milujícího a chybujícího otce, který v reklamě slibuje více dat od imperialistického operátora. Inu. Kumšt. Ale dost srandy! Konec švejkovství!
Vzhledem k tomu, že moje čtenářská skupina je poměrně mladá a bohužel i lidem středního věku se vytrácí paměť, tak je dobré si ji trochu osvěžit fakty. Za dobu komunistické nadvlády bylo v Československu popraveno 248 lidí, přesně 247 mužů a jedna žena. Znelíbili se řádu. Musela jim být kolem krku omotána smyčka a pak padali a padali, tento boj prohráli…. Ano, to se opravdu stalo. Zdá se vám to neuvěřitelné? Zkuste si je představit jako facebookové profily. Jeden, druhý, třetí, 248 přátel pryč!
Komunisté se však nespokojili s křivdami velkými. Rádi svou sílu ukazovali na křivdách malých. A těch bychom se dnes už ani nedopočítali. Každého jedince, který se nějak vymykal bylo potřeba pěkně zadupat do země. Aby si svou malost uvědomil dostatečně. Chceš studovat? Haha. Oprav si svůj původ, zřekni se rodiny a pak přijď! Myslíš si, že bys mohl být povýšen? Tak to jsi se přepočítal. Zamysli se nad sebou a svým chováním. Přitom by stačilo málo. Opravdu maličko. Stačí, když nám tady podepíšeš spolupráci a budeš bonzovat na svoje kamarády, co dělají a s kým se stýkají. Nechceš? Ale neblbni. Byl by z tebe skvělý vedoucí!
Tohle všechno přitom začalo s takovým nadšením. V únoru 1948. Tleskalo se. Skandovalo. Za přihlížení všeho lidu. A když o tom rozhodla vůle lidu, tak to přeci nemohlo být špatně, ne? O to víc mne zaráží, s jakou lhostejností probíhají námluvy mezi agenty STB, to byli ti, co práskali na kamarády, a lidmi z KSČM, to byli ti, kteří říkali, kdo bude oběšen.
A nikdy se za to neomluvili. Nikdy. A nám je to vlastně jakoby tak úplně jedno.
Neměli bychom tomu zatleskat a počkat až se ten správný vůdce vrátí z hradu? Ne! Neměli! Tedy já tedy tomu tleskat nebudu. Naopak vnitřně tleskám svým rodičům a prarodičům za odvahu, kterou prokázali, když se této nedemokratické ideologii postavili.
Děkuji. I díky vaší odvaze jsem mohla vzniknout.
Kdyby u moci zůstali komunisté, nikdy bych nevznikla. A nejen já. Nevznikla by další řádka skvělých věcí.
Nenechme si to vzít.
