Volby do Evropského parlamentu se z hlediska zájmu a volební účasti dost často označují za volby druhého řádu. Dost často české voliče v tom utvrzují samotná média, která tuto nálepku ráda využívají a samotný mýtus o nepříliš velké důležitosti umocňují. To je však chyba – evropská politika opravdu není o žárovkách, zahnutých banánech a dalších oblíbených klišé, kterými se někteří politici dodnes ohání. Naopak. Výsledky hlasování v Evropském parlamentu se naplno promítají do našeho každodenního života, a to zcela zásadním způsobem. V Bruselu se rozhoduje, a hlavně bude rozhodovat o věcech, které mohou náš dosavadní život změnit zcela od základu.

Po vstupu do Evropské unie se české ekonomice otevřely brány k nevídaným ekonomickým možnostem. Nová studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) ukazuje, jaký vliv mělo dvacetileté členství Česka ve strukturách EU, a současně nastiňuje, před které výzvy je jednotný trh Evropské unie postaven.

V novinách najdete titulky o protestech zemědělců. Ale když se podíváte na jejich organizátory, zjistíte, že se při nich za ruce drží agrobaron, rudý nok a dezinformátor – a všichni tři volají po konci vlády. Zemědělci na traktorech jsou pro ně jen užiteční idioti.

Závěr každého roku mne většinou zastihne fyzicky oslabeného, což je výsledek náročné pracovní agendy končícího roku. Více než z virózy jsem však zpocený z mediální přestřelky médií, novinářů a samozvaných odborníků na téma co mají nebo nemají média v době masové střelby dělat či nedělat.

Evropská unie připravuje směrnici, která omezí flexibilitu výdělků na digitálních platformách. Paternalismus evropských politiků má zřejmě cnostné cíle. Doplatí na to ale především ti, kteří si na platformách přivydělávají, a ti, kteří je využívají jako příjmový kanál pro svůj byznys, zejména v gastronomii.

Publikováním memoranda se strany koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) zavázaly ke vzájemné spolupráci ve volbách do Evropského parlamentu v červnu příštího roku. Skončil tak pro mnohé bolestný proces rozhodování, zda jít do voleb SPOLU nebo samostatně. Zatímco někteří v koalici SPOLU viděli přirozené pokračování koaliční spolupráce, jiní poukazovali na údajně nepřekonatelné ideologické rozpory při hledání řešení mnohých evropských problémů. Nemalou roli v těchto diskusích sehrály i osobní animozity mezi evropskými tvářemi jednotlivých koaličních stran SPOLU, strach z vykroužkování a také údajná nemožnost sjednotit se na společném programu.

Odporně chladnokrevný útok na civilní obyvatelstvo izraelského jihu připomnělo mezinárodnímu společenství, že na blízkém východě doutná už pětasedmdesát let válka, stejně krvavá, jako ta na Ukrajině. Na tahu je nyní Izrael. A jsou to právě jeho vrcholní představitelé, kteří mají jediní reálnou šanci přinést blízkému východu mír.

V okamžiku, kdy počet zemí, které disponují pokročilými raketovými systémy povážlivě stoupá a kdy za slovenskými hranicemi bojují dvě největší armády v Evropě, zůstává Česká republika zcela nekrytá, pokud jde o ochranu proti balistickým raketám. Nakupujeme systém SPYDER, toho je však málo a umí působit jen proti letadlům.

Tělesné tresty dětí jsou stále předmětem mnoha ohnivých diskuzí. Na straně jedné stojí jejich zastánci, kteří se odkazují na své rodiče a jejich výchovu a na straně druhé podporovatelé moderní výchovy, kteří se hlásí k výchově bez násilí. Přestože může mít tělesný trest mnoho podob od malého pohlavku až po surové zbití vařečkou, konečný výsledek je stejný: jde o zásah do osobní integrity a narušení lidské důstojnosti.

V těchto dnech je v Bruselu nejdiskutovanějším tématem volba nového presidenta či presidentky nejmocnější evropské finanční instituce – Evropské investiční banky. Velký zájem o bitvu o tuto pozici vyvolala hlavně nominace dvou žen, které patří mezi těžké váhy evropské ekonomiky a politiky – Dánky Margrethe Vestagerové a Španělky Nadii Calviño.