Úterý, 28. března 2023, 18:30
Místo oslav dne učitelů přišel hromadný protest. Humanitně zaměřené fakulty si stěžují na dlouhodobé podfinancování. Nespokojenost drtí také zaměstnance Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (JAMU), kteří svůj plat přirovnávají k mzdě dělnických profesí.
Desítky pedagogů a doktorandů přišly do budovy Hudební fakulty JAMU vyjádřit nesouhlas s ekonomickou situací univerzit. Učitelé humanitně a umělecky zaměřených oborů mají podle protestujících nerovné postavení a berou málo peněz. „Platí to, že jsou vysoké školy obecně podfinancované. Je to ostuda a hanebnost. Situace je neudržitelná,“ pronesl při setkání rektor fakulty Petr Michálek.
Na nespokojenost s výší příjmu si v průzkumu postěžovalo sedmdesát procent pracovníků JAMU. Tabulkový plat odborného asistenta činí 29 300 korun hrubého, docenti dostávají 33 800 korun. „Pedagogové na JAMU se platově řadí na zadní chvost dělnických profesí, které nepotřebují dlouholeté vzdělání. Řidič autobusu dopravního podniku pobírá průměrnou nástupní mzdu 38 500 korun. Automechanici mají průměrný základní plat 36 500 korun,“ vyjmenoval Bohumír Stehlík, člen výboru Vysokoškolského odborového svazu JAMU.
Ve svízelné situaci jsou také studenti doktorského studia, kteří odvádějí na univerzitách práci časově srovnatelnou s plným úvazkem. „Státní příspěvek na studující v prezenční formě doktorátu činí 11 250 korun. Z takové částky není možné ve větších městech vyžít, nehledě na to, že jde o částku hluboko pod úrovní minimální mzdy," informovala v prohlášení iniciativa Hodina pravdy, která za protesty na univerzitách stojí.
Vyjádřit svůj nesouhlas přišla do budovy na brněnském Komenského náměstí například docentka Květoslava Horáčková z HF JAMU. „V současné době je situace taková, že má vysokoškolský učitel řádově o tisíce korun méně než jeho kolegové na základních a středních školách. Našim kolegům to přejeme, ale přejeme si také zlepšení na univerzitách. Jedná se s námi, jako bychom ani nebyli učitelé,“ svěřila se Drbně.
Do celostátního protestu vysokoškolských pracovníků se v úterý 28. března zapojilo čtrnáct fakult. Důstojnější podmínky pro výuku chce brněnská Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, pět fakult Univerzity Karlovy v Praze či Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Podle pedagogů může současná ekonomická situace znamenat konec pro některé obory.
„Jestliže budou akademická pracoviště z existenčních důvodů opouštět pracovnice a pracovníci, o které se opíraly, nebude pochopitelně možné v jejich výuce a badatelském rozvoji dále pokračovat. Výše mezd pracovníků humanitních a sociálněvědních fakult je v současnosti natolik nedostatečná, že ohrožuje budoucnost těchto institucí," uvedla iniciativa.
Na protesty humanitních fakult reagovaly lékařské fakulty. Se zlepšením finanční podpory vysokých škol souhlasí, ale zároveň varují před ukvapenými změnami rozdělování prostředků. „Kloníme se k finanční podpoře, která garantuje naplnění stávajících představ obyvatelstva o kvalitě, diverzitě a dostupnosti vysokoškolského vzdělání. Platy učitelů lékařských fakult musí proporčně odpovídat platům ve zdravotnických zařízeních, aby bylo zajištěno, že budoucí lékaře budou vychovávat špičkoví současní lékaři," uvedla v prohlášení Asociace děkanů lékařských fakult ČR.
Foto Aneta Šamšulová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Hledám řemeslníka na rekonstrukci koupelny. Preferuji VŠ vzdělání, abychom mohli vést odborné diskuze. Prosím ozvěte se na tel. 704 240 260
Filosofů, sociologů a jiných příživniků, co mlátí prázdnou slámu a kroutí hubou máme plnou pr-del. Běžte makat, můžeteichat maltu a přidávat Ukrajincům na stavbách a vyděláte si víc, ale večer vás bude bolet tělo a nebudete mudrovat vaše kraviny.
k čemu je v životě filosofická fakulta? V čem slouží v praktickém životě? Ostatní fakulty chápu-jsou potřeba lékaři, učitelé, hudebníci....
Jan Kudera: Ano, relativně flexibilní pracovní doba je opravdovým nefinančním benefitem práce akademika. Ale to je asi tak vše. Bohužel, zjevně nemáte ani mlhavou představu, co práce „vysokoškolského učitele“ obnáší. Samotná výuka studentů tvoří pouze zlomek jejich práce. Od akademiků se očekává vědecká práce, psaní odborných článků, vystupování na konferencích, členství v odborných panelech, redakčních radách odborných časopisů, vedení a oponentura studentských závěrečných prací studentů a mnohé jiné aktivity. Veškeré tyto aktivity často dělají ve „volném čase“ po večerech, o víkendech, svátcích. Během „letních prázdnin“ opravdu nemají „krásné prázdniny“, nýbrž díky odpadající výuce konečně čas na svou „skutečnou práci“, za kterou jsou hodnoceni: psaní článků a dohánění všech ostatních aktivit. Počet reálně odpracovaných hodin je opravdu v nepoměru oproti mzdě, ale v opačném poměru, než si myslíte. Zda to tak má být, je na vašem zvážení, ale je to tak.
Možná by nebylo špatné porovnat počet odpracovaných hodin, než tu konečnou mzdu, kromě toho je nikdo nenutí pracovat ve směnném provozu, v některých fabikách i nepřetrzitý provoz 24/7, učitelé mají v létě krásné prázniny. Takže ty ne-finanční benefity ve školství také nejsou úplně k zahození.
