Výročí tragédie: Pod lavinou zahynuli studenti z Brna. Spolužáci vykopávali zavalené hůlkami

Na chatu u sjezdovky nacházející se na druhém nejvyšším vrcholu Oravské Magury dorazili v neděli 14. ledna 1968. Kurz plný seznamovacích her a lyžování, který měl trvat týden, se ale pro studenty rychle změnil v boj o život. Zatímco ještě o víkendu řádila v okolí vichřice a divoce sněžilo, úterek se zpočátku zdál jako ideální čas k vykročení na sjezdovku. 

Na lyže se ráno postavilo všech šestapadesát účastníků lyžáku, kteří se začali připravovat na den zasvěcený sportu. Pohodovou atmosféru ale přerušilo hlasité dunění, jež se ozvalo po desáté hodině. Z hřebenu Kubínské hoľi se samovolně spustila lavina a zavalila všechny mladé lyžaře. Pod sněhem skončila rovněž čtyřletá dcerka majitele chaty, jež si na svahu hrála se sáňkami.

Spolužáky vykopávali hůlkami

Jako jeden z prvních se zpod laviny dostal vedoucí kurzu a okamžitě začal reagovat. Společně se studenty, jimž se podařilo se ze sněhového zajetí vysvobodit, zřídil v horské chatě ošetřovnu. Zároveň zaúkoloval dvojici přeživších, aby si nasadila lyže a co nejrychleji informovala příslušné orgány. „Vedoucí kurzu Eduard Hrazdíra zachoval přítomnost ducha a okamžitě začal s organizováním záchranářských prací na lavině. Instruoval všechny schopné, aby při hledání vrstevníků používali lyžařské hůlky,“ popsal Igor Žiak z Horské záchranné služby Slovenské republiky.

Asi po půl hodině se zoufalému chataři podařilo pod sněhem najít holčičku v bezvědomí. Během záchranných prací pak začali studenti odhalovat první oběti přírodní katastrofy. Další mrtvé vyprostily ze sněhu přivolané bezpečnostní složky, z nichž první na svah dorazila po více než čtyřech hodinách. Pět zemřelých se podařilo najít do večera, další tělo vykopali záchranáři z horské služby až následujícího rána.

Šest obětí tragédie

Na Kubínské hoľi pomáhala s hledáním zavalených více než stovka lidí. Pod lavinou, jejíž dráha měla délku 1 200 metrů, zahynulo celkem pět studentů a jedna studentka brněnské univerzity. Všem bylo devatenáct let. „Jedenáct studentů bylo převezeno do vojenské nemocnice v Ružomberku, z toho dva těžce a devět lehce zraněných,“ popsal Žiak.

Na oběti smutné události pravidelně vzpomínají slovenští záchranáři z horské služby. U kamenných památníků věnovaných šestici studentů zapalují při lednovém výročí svíčky. Tragédie z roku 1968 znamenala podle Žiaka revoluci v protilavinové prevenci.

„Tehdejší funkcionáři začali po této události řešit oblast ochrany lidské činnosti a lidského života v horách. Nutnost vytvoření profesionální složky se ukázala jako legitimní a na těchto základech vzniklo roku 1972 specializované pracoviště pro výzkum poměru ve sněhu a lavinách - Středisko lavinové prevence,“ řekl Žiak.