Vědec z Brna spadl do jeskyně na Islandu. Z ostrova si domů odvezl horkou lávu

Nebezpečný úkol čekal v polovině prázdnin na Lukáše Krmíčka z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně. Když se k němu dostala informace o tom, že islandská sopka Meradalir začala chrlit lávu, neváhal ani minutu. Sbalil si nejnutnější vybavení a vyrazil. O týden později už na místě po boku zahraničních kolegů získával vzorky žhavého magmatu.

Poloostrov Reykjanes, kde žije většina islandské populace, zažívá vulkanicky aktivní období po 800 letech klidu. Aby odborníci mohli podobné události do budoucna předvídat, musí sopkám nejdříve porozumět.

„Můj úkol byl poměrně dobrodružný, odebíral jsem tekoucí lávu a následně ji chladil v kyblíku s vodou. Její teplota je hodně přes tisíc stupňů. Měl jsem na sobě oblek pro vulkanology, hlavový štít a s sebou speciální vzorkovací tyč,“ popsal svůj nedávný zážitek.

Se vším mu navíc pomáhal Thor Thordarson z tamní univerzity a Valentin Troll z univerzity ve švédské Uppsale. Dvojice například hlídala koncentraci plynů v Krmíčkově okolí. Oxid uhličitý a siřičitý, který se v místě vyskytuje, je totiž pro člověka velmi nebezpečný.

Vstup zakázán

V roce 1783 při výbuchu sopky Laki plyn zapříčinil smrt čtvrtiny tehdejšího obyvatelstva ostrova. „V důsledku erupce bylo v Evropě velmi chladné léto a neúroda, což vyústilo v hladomor a kvůli nepokojům ve společnosti ve Velkou francouzskou revoluci,“ připomněl.

Právě kvůli nebezpečným látkám turisté do lokací, kam se Krmíček při výzkumu dostal, nesmí. Zatímco někteří obvykle pozorují ohnivou show ze vzdáleného kopce a pořizují si nezapomenutelné momentky, nejzvědavější z výletníků se i přes zákaz vydávají blíž k sopce, kde jim hrozí udušení.

Stejně tak se nedoporučuje ani chůze po čerstvě ztuhlé lávové krustě, což si na vlastní kůži vyzkoušel i brněnský vědec. Při průzkumu terénu v okolí vulkánu se šel podívat na okraj magmatického výlevu z roku 2021. Tenká vrstva zchladlé vyvřeliny se protrhla a on se propadl do malé lávové jeskyně.

„Pořezal jsem se na ruce o takzvané sopečné sklo, které je velmi ostré. Naštěstí nešlo o nic vážného,“ popsal.

Šťastný konec

Nakonec se geologům i přes menší komplikace a fakt, že je sopka několikrát zahnala na ústup, odběr lávy podařil. Další část výzkumu nyní čeká na vědce z univerzity v Brně, kam Krmíček ještě horkou horninu dovezl.

„Částečně vzorky rozřežeme, protože potřebujeme získat takzvaný leštěný výbrus, abychom mohli pod mikroskopem sledovat jednotlivé minerály. Také je rozdrtíme na jemný prach, který zanalyzujeme na izotopové složení,“ vysvětlil.

Ztuhlá láva v sobě totiž nese jedinečnou informaci o tom, z jakých prvků a v jaké hloubce vznikla. Na rozdíl od umělých vrtů totiž zdroje vyvřelin můžou ležet až sto kilometrů pod povrchem Země. Díky odebranému vzorku tak vědci lépe prozkoumají strukturu zemského pláště.