Pondělí, 8. srpna 2022, 15:30
Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová, která třicet let usilovala o restituci někdejšího rodového majetku Salmů na Blanensku, letos v červnu zemřela ve Vídni. Bylo jí devadesát let. O jejím úmrtí dnes informovala Kateřina Janků ze společnosti Salm a.s., která hospodaří v navrácených lesích. Podle parte budou ostatky 16. září uloženy na salmovském hřbitově ve Sloupě na Blanensku.
Firma Salm pečuje podle svého webu asi o 573 hektarů navrácených lesů. Jde však jen o zlomek rodových nároků, jejichž součástí byl také zámek Rájec nad Svitavou. S ostatními restitučními nároky však Salm-Reifferscheidt-Raitzová a její příbuzní zatím neuspěli.
Loni Ústavní soud odmítl stížnost Salm-Reifferscheidt-Raitzové. Chtěla dosáhnout obnovy řízení a uznání toho, že její otec Hugo Salm si po válce uchoval československé občanství, což je klíč k restituci. Soud loni zároveň zastavil řízení o stížnosti další Salmovy dcery Idy Schoellerové, která před tím zemřela. Soudních řízení však rodina vedla desítky, celkově Salmové usilovali o tisíce hektarů lesů a polí.
Hugo Salm se za druhé světové války přihlásil k německému občanství, podle rodiny to však udělal pod nátlakem. Okresní národní výbor v Boskovicích v roce 1946 vydal prozatímní osvědčení o Salmově československém občanství. Definitivně však občanství vyřešeno nebylo, protože Salm zemřel. Ministerstvo vnitra v roce 2002 a poté znovu v roce 2006 osvědčení zpětně odebralo. Restituce se tak zastavily. Podle soudních rozhodnutí se neprokázalo, že by se Salm aktivně účastnil boje za osvobození nebo že by trpěl pod nacistickým terorem.
Salmové mají na hřbitově ve Sloupě samostatnou ohrazenou část. Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová bude uložena ke svým předkům 16. září po zádušní mši ve sloupském kostele Panny Marie Bolestné. Květinové dary si podle rodiny nepřála. Lidé mají raději věnovat peníze kostelům v Petrovicích, Rájci a Sloupě.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Předpokládám, že vše vybudovali vlastní prací. Nebo na jejich panství musely pracovat tisíce poddaných zdarma, nebo téměř zadarmo? O nějakém finančním odškodnění poddaných paní jistě ani neuvažovala.
