Vědci z Brna loví zloděje včel. Do úlů dávají speciální stopovací systém

Výzkumníci se rozhodli zbavit starostí majitele včelích domácností před dvěma lety. Včelaření je totiž časově náročná práce, která navíc vyžaduje určité zkušenosti. Kontrola úlů jednou týdně nemusí být vždy dostačující, jejich časté otevírání je ale také spíš na škodu.

„Cílem bylo úl zprůhlednit tak, aby všechny informace, které včelař potřebuje pro rozhodování, měl k dispozici okamžitě z mobilu nebo počítače,“ vysvětlil Petr Sadovský z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT.

Chovatelé včel z univerzity

S nápadem na systém ApiVčelař 4.0 za výzkumníkem přišel jeho kolega z Fakulty informačních technologií Jakub Podivínský. Protože oba sami včely chovají, věděli, co udělat jako první. Vytvořili tedy váhu, která hmotnost úlu monitoruje a hodí se pro jakýkoliv rozměr hmyzího obydlí. Z váhy včelína člověk dokáže zjistit, jak rychle hmyzí dělnice nosí nektar, jestli nesnědly zimní zásoby nebo jestli se nevyrojily z domečku ven.

„Někteří včelaři používají například decimálku přímo ve včelnici. Pořád to ale znamená tam přijít. My online vidíme, co se ve včelstvu děje,“ vyzdvihuje Podivínský.

Data z nainstalovaných senzorů se aktualizují každou půl hodinu. V případě, že se včelami něco není v pořádku, přijde uživateli na telefon upomínka. „Jednomu včelaři spadly úly při velkém poryvu větru. Bez senzorů by to zjistil třeba po týdnu, a to už by bylo pozdě. V aplikaci mu ale váhy ukazovaly nulu, na včelnici tedy dojel a do pár hodin dal vše do pořádku,“ popsal Sadovský.

Vystopuje i zloděje

Úly ale nejsou zajímavé jen pro včelaře a vědce, zálibu si v nich našli také zloději. „Včelstva se prodávají po zimě třeba za čtyři tisíce korun. Letos je snůška výborná a jedno včelstvo dokáže za takový rok dát i padesát kilo medu, což je další ztráta. A samozřejmě něco stojí i samotný úl,“ vypočítává Podivínský. Škoda za krádež jednoho úlu se tak může vyšplhat až na deset tisíc korun. 

Autoři technologie proto vytvořili ApiStopaře. Vypadá jako malá krabička, kterou po vložení dovnitř včelína hmyz obestaví voskem, takže není vidět. Dokud úl stojí na místě, se stopařem se nic neděje. V momentě, kdy se začne pohybovat, vyšle systém upozornění majiteli o svojí aktuální lokaci.

O novinku mají největší zájem především mladší nadšenci do včelaření. „Starší včelaři technologiím obecně tolik nevěří. Mají dlouholeté expertní zkušenosti, stačí jim přijít na včelnici a pozorovat přírodu, ani nemusí často úl otevřít. Nepotřebují umělou inteligenci, mají totiž tu svou živou,“ uzavřel Sadovský.