Jihomoravští archeologové se radují. Našli sošku berana bez varlat

Vzácný objev čekal na výzkumníky z brněnské univerzity na nalezišti v Těšeticích-Kyjovicích. Během prací nalezli neolitickou plastiku zvířete, které na základě detailů na hlavičce a stylizovaného znázornění pohlaví přisoudili podobu berana.

„Sošky se příliš často na nalezištích neobjevují, a když ano, jde o jedinečnou věc. Tato nalezená figurka je unikátní navíc tím, že je záměrně poškozená,“ přiblížil vedoucí výzkumu a odborný asistent Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Peter Tóth.

Plastika nejspíš patřila prvním zemědělcům, kteří na území dnešního Česka žili v druhé polovině 6. tisíciletí před naším letopočtem. Nalezenému předmětu chybí končetiny a rohy, poškozená má i varlata. Protože měla zvířata v tehdejší společnosti vysokou hodnotu, záměrné poničení vědci vysvětlují jako rituální symbolické usmrcení.

„Význam nálezu spočívá především v tom, že může jít o doklad aktivit spojených se symbolikou plodnosti,“ uvedla za Masarykovu univerzitu Gabriela Peringerová. 

Netypická je soška i tím, že nezobrazuje hovězí dobytek, ale právě berana. V prostředí středoevropské kultury s lineární keramikou měl totiž mnohem větší význam chov volů a telat. „Další druhy zvířat měly v tehdejší ekonomice spíš menší podíl. Chov ovcí byl naopak dominantní v jihovýchodní Evropě,“ doplnil Tóth.

Bohaté naleziště na Znojemsku

Kromě posvátného účelu hliněná soška mohla sloužit také jako dětská hračka. Svatyně nebo chrámy, kde se rituály odehrávaly, totiž archeologové ve střední Evropě dosud neobjevili. Typické jsou pro východní Evropu a Přední východ. Kultovním aktivitám se tak lidé u dnešních Těšetic pravděpodobně oddávali ve speciálně vyčleněných areálech, jež se nacházely v blízkost jejich obydlí.

Právě nedaleko odkrytých domů ve stavební jámě našly sošku dvě studentky hned druhý den povinné praxe. Poslední týden práce se pak odborníci radovali z další zajímavosti. 

V lokalitě se nacházel halštatský hrob z doby železné, do kterého tehdejší obyvatelé zemřelého uložili společně s bohatou keramickou výbavou, bronzovými šperky, železným nožem a masitou potravou. „Těšetice, kde výzkum probíhá již přes padesát let, tak i po několika letech potvrdily svůj polykulturní charakter,“ dodal.