Přibývá hráčů koňského póla, nejlepší zázemí v Česku se nachází nedaleko Brna

Hra, jejímž cíle je dostat za pomoci dlouhé pálky míček do branky, patří mezi nejstarší sporty vůbec. Vznikla patrně již v 6. století před Kristem v tehdejší Persii. Postupně se aktivita rozšířila díky britským kolonizátorům do Evropy, kde získala na popularitě zvláště u urozených společenských vrstev. Rozmach zažívá v poslední době také v Česku, kde je registrovaných něco přes padesát profesionálů.

„V České republice jsou tři kluby. Bohužel jsme zatím jediní, kdo má vlastní zázemí. V Březině se nachází naše dvouhektarové travnaté hřiště či venkovní a vnitřní aréna. Fungují tady dva týmy. Sport sice nemá u nás dlouhou tradici, ale postupně se rozvíjí. Například kolem Brna stále přibývá hráčů. U nás v klubu působí dvacet členů a dvaadvacet koní,“ popisuje Marek Polan, předseda České asociace hráčů koňského póla a zakladatel Noe Polo Club, který má domovské zázemí v obci, jež se nachází zhruba patnáct kilometrů od Brna. 

Právě do Březiny se pravidelně sjíždí nejen tuzemská elita na turnaje. Naposledy o tomto víkendu, kdy se na travnatém pažitu prohánělo celkem šest celků z různých koutů světa. K vidění byli hráči z Řecka, Anglie nebo Polska, kteří soutěžili o zisk titulu Noe Polo Masters Cup, jenž se konal letos už potřinácté.

Kromě hráčů mají chrániče při hře také koně (na snímku Martin Stejskal)

Koňské šachy

I když se může při sledování zápasu zejména neznalému divákovi zdát, že pro úspěch stačí pouze dobře jezdit na koni a ve správný moment udeřit pálkou do plastového míčku, jde o pouze dílčí dovednosti hráčů. Kromě perfektního ovládání zvířete a přesných úderů, jež mají základ v kriketu, musí mít osvojené i další návyky.

„Při hře se hráči vzájemně vytlačují, což má původ v ragby. Zároveň jsou přítomny také prvky ze šachů, protože se hraje na velkém hřišti a je potřeba myslet strategicky, abychom byli s koněm ve správný čas na správném místě. Hráč musí předvídat situaci několik okamžiků dopředu,“ říká Polan, jenž je sám vášnivým hráčem a ve svém týmu hraje se svými rodinnými příslušníky, kteří rovněž patří k tuzemské špičce.

Tradiční zašlapání drnů po třetím chuckeru

Důraz na tradice

Vzhledem k tomu, že hra získala na oblibě zvláště u společenské smetánky, klade se při zápasech důraz na dodržování tradic a obyčejů, a to jak od hráčů, tak i diváků. Mezi ustálené konvence například patří, že na pólo není možné sázet a na utkání chodí návštěvníci v perfektně padnoucím oděvu.

„Platí to i při ostatních koňských sportech jako parkur nebo dostihy. Na akci chodí návštěvníci v ležérním společenském oděvu. Dámy mají šaty a klobouk, pánové zase košili nebo tričko s límečkem. K zápasům pak samozřejmě patří sklenička vína,“ uvádí Polan, jenž je jedním z hlavních průkopníků českého póla.

Další charakteristický zvyk přichází na řadu při samotném utkání po tzv. třetím chuckeru, jak se označuje sedmiminutový úsek hry. Celkem se odehrávají čtyři. Právě před posledním dějstvím vstupují na hrací plochu diváci, aby zašlapali drny, což je možné vidět i na britském královském hřišti.

Nedílnou součástí póla je také vhodný společenský oděv

Čtyřnozí šampioni z Argentiny 

I přes vyšší popularitu hry stále platí, že pólo není pro každého zájemce. Kromě potřebné hráčské výbavy, k níž neodmyslitelně patří speciální boty, chrániče na kolena, bíle kalhoty a tričko s límečkem, musí mít hráči vlastního koně. Ideálně argentinského criollos, které přivezli do Evropy Španělé při osidlování Jižní Ameriky. 

„Není to levná záležitost, ale ani ne tolik nákladná jako v ostatních koňských sportech. Snažíme s tím ale každému, kdo se chce pólu věnovat, pomoci,“ tvrdí Polan, který jinak podniká v oblasti nemovitostí a angažuje se také v dobročinné činnosti.

I s ohledem na skvělé koně vévodí světovému koňskému pólu dlouhodobě Argentina, kde má hra obrovskou tradici i velkou fanouškovskou základnu. Mezi elitu rovněž patří Uruguay či Velké Británie a v budoucnu třeba i Česká republika.